MathComps LogoMathComps
ÚlohyMateriályRozcestníkNovinky
Přihlásit se

Číslování

Autor
Patrik Bak
Stáhnout (PDF)Stáhnout úlohy (PDF)

1Úvod

Ukážeme si základní tipy a triky používané v úlohách s číslicemi.

2Techniky

  • Číslo a1a2…an‾\overline{a_1a_2\dots a_n}a1​a2​…an​​ rozepíšeme pomocí dekadického zápisu, např. ab‾=10a+b\overline{ab}=10a+bab=10a+b nebo abc‾=100a+10b+c\overline{abc}=100a+10b+cabc=100a+10b+c.
  • Číslo se sekvencí číslic xxx následovanou sekvencí číslic yyy délky kkk zapíšeme jako x⋅10k+yx \cdot 10^k + yx⋅10k+y, např. 4267 je pro k=2k=2k=2 rovno 42⋅102+6742 \cdot 10^2 + 6742⋅102+67.
  • Zamýšlíme se nad tím, jak se čísla sčítají/odčítají/násobí pod sebou.
  • Díváme se obzvláště na zbytky po dělení 3 nebo 9, protože číslo dává po dělení 3 nebo 9 stejný zbytek jako jeho ciferný součet.
  • Další dobré kritérium pro zbytky je 2n2^n2n: číslo dává po dělení 2n2^n2n stejný zbytek jako jeho posledních nnn číslic.
  • A ještě jedno kritérium: číslo dává po dělení 11 stejný zbytek jako součet číslic na lichých místech mínus součet číslic na sudých místech (paritu počítáme zprava: číslice na místě jednotek je na lichém místě).

3Úlohy

Úloha 1

Určete všechna přirozená čísla nnn, pro která platí

n+p(n)=70,n+p(n)=70,n+p(n)=70,

přičemž p(n)p(n)p(n) označuje součin všech číslic čísla nnn.

1Nápověda

Číslo nnn je zjevně nejvýše dvojciferné. Zapište n=ab‾n=\overline{ab}n=ab a rovnici přepište.

2Nápověda

Po přepisu máme 10a+b+ab=7010a+b+ab=7010a+b+ab=70. Nejjednodušší způsob je vyzkoušet možná aaa – pro něj nemáme mnoho možností.

✓Řešení

Jelikož p(n)≥0p(n)\ge 0p(n)≥0, máme n≤70n\le 70n≤70. Pro jednociferné nnn by rovnice dala n+n=70n+n=70n+n=70, čili n=35n=35n=35, což není jednociferné. Číslo nnn je tedy dvojciferné. Zapišme n=ab‾=10a+bn=\overline{ab}=10a+bn=ab=10a+b s a∈{1,…,9}a\in\{1,\ldots,9\}a∈{1,…,9}, b∈{0,…,9}b\in\{0,\ldots,9\}b∈{0,…,9}. Rovnice se přepíše na

10a+b+ab=70,tedyb(a+1)=70−10a.10a+b+ab=70, \quad\hbox{tedy}\quad b(a+1)=70-10a.10a+b+ab=70,tedyb(a+1)=70−10a.

Postupně pro a=1,2,…,7a=1,2,\ldots,7a=1,2,…,7 dostaneme b=30, 50/3, 10, 6, 20/6, 10/7, 0b=30,\ 50/3,\ 10,\ 6,\ 20/6,\ 10/7,\ 0b=30, 50/3, 10, 6, 20/6, 10/7, 0. Číslicí je bbb pouze při a=4a=4a=4 (což dává n=46n=46n=46) a při a=7a=7a=7 (což dává n=70n=70n=70). Zkouškou ověříme 46+4⋅6=7046+4\cdot 6=7046+4⋅6=70 a 70+7⋅0=7070+7\cdot 0=7070+7⋅0=70, takže řešením jsou n=46n=46n=46 a n=70n=70n=70.

Úloha 2

Dvojciferné číslo ab‾\overline{ab}ab nazveme nafukovatelné, pokud z něj po přičtení 990-násobku vhodného jednociferného čísla získáme čtyřciferné číslo tvaru axxb‾\overline{axxb}axxb s nenulovou číslicí xxx. Kolik nafukovatelných čísel existuje?

1Nápověda

Zapište definici nafukovatelnosti pomocí rovnice ab‾+990y=axxb‾\overline{ab}+990y=\overline{axxb}ab+990y=axxb, kterou dále upravte.

2Nápověda

Měli bychom dojít k rovnici 9(y−a)=x9(y-a)=x9(y−a)=x. Jenže xxx je nenulová číslice, to nám mnoho možností nedá.

✓Řešení

Označme yyy jednociferné číslo, jehož 990-násobek přičítáme. Podmínka nafukovatelnosti říká, že

ab‾+990y=axxb‾,\overline{ab}+990y=\overline{axxb},ab+990y=axxb,

tedy 10a+b+990y=1000a+110x+b10a+b+990y=1000a+110x+b10a+b+990y=1000a+110x+b. Po úpravě dostaneme

9(y−a)=x.9(y-a)=x.9(y−a)=x.

Jelikož xxx je nenulová číslice, levá strana musí být kladným násobkem devítky nepřevyšujícím 999, takže nutně y−a=1y-a=1y−a=1 a x=9x=9x=9. Pro aaa máme možnosti 1,2,…,81,2,\ldots,81,2,…,8 (a=9a=9a=9 by dávalo dvojciferné yyy), za bbb pak můžeme volit libovolnou číslici. Nafukovatelných čísel je proto 8⋅10=808\cdot 10=808⋅10=80.

Úloha 3

Najděte všechna čtyřciferná čísla abcd‾\overline{abcd}abcd s ciferným součtem 12 taková, že ab‾−cd‾=1\overline{ab}-\overline{cd}=1ab−cd=1.

1Nápověda

Platí ab‾=cd‾+1\overline{ab}=\overline{cd}+1ab=cd+1. Zkuste se na pravou stranu podívat jako na sčítání čísel pod sebou.

2Nápověda

Idea je rozebrat dva případy, d=9d=9d=9 a d≠9d\neq 9d=9. V prvním nastává přechod přes 10 a ve druhém ne. Z rovnice hned dostaneme vyjádření číslic aaa a bbb pomocí ccc a ddd, což se zkombinuje s ciferným součtem.

✓Řešení

Z rovnosti ab‾−cd‾=1\overline{ab}-\overline{cd}=1ab−cd=1 dostáváme ab‾=cd‾+1\overline{ab}=\overline{cd}+1ab=cd+1. Na pravou stranu se podívejme jako na klasické sčítání pod sebou: k číslu cd‾\overline{cd}cd přičítáme 111. Rozebereme dva případy podle toho, zda při sčítání nastane přechod přes desítku.

Případ d≠9d\neq 9d=9. Přechod přes desítku nenastává, takže b=d+1b=d+1b=d+1 a a=ca=ca=c. Z ciferného součtu

a+b+c+d=2c+2d+1=12a+b+c+d=2c+2d+1=12a+b+c+d=2c+2d+1=12

dostáváme 2(c+d)=112(c+d)=112(c+d)=11, což nemá řešení v celých číslech.

Případ d=9d=9d=9. Přechod přes desítku nastává, takže b=0b=0b=0 a a=c+1a=c+1a=c+1. Ciferný součet dává

a+0+c+9=12,a+0+c+9=12,a+0+c+9=12,

tedy a+c=3a+c=3a+c=3. Spolu s a=c+1a=c+1a=c+1 vychází c=1c=1c=1 a a=2a=2a=2.

Jediným řešením je abcd‾=2019\overline{abcd}=2019abcd=2019 a skutečně 20−19=120-19=120−19=1 a 2+0+1+9=122+0+1+9=122+0+1+9=12.

Úloha 4

Zjistěte, jaké nejmenší kladné celé číslo lze vložit mezi dvojčíslí 202020 a 161616 tak, aby výsledné číslo bylo násobkem čísla 201620162016.

1Nápověda

Podívejme se na zbytek po dělení 999.

2Nápověda

Jelikož 201620162016 je dělitelné 9, tak ciferný součet vkládaného čísla musí být dělitelný 9, protože ciferný součet 202020 a 161616 je 999.

3Nápověda

Postupně zkoušejte vkládat 9,18,…9, 18, \dots9,18,…. To se dá mechanicky. Můžete však také použít kritérium dělitelnosti dalšího pěkného dělitele 2016.

✓Řešení

Číslo 201620162016 má ciferný součet 9, takže je dělitelné 999, tedy i hledané číslo musí být dělitelné 999. Vyzkoušením prvních čtyř možností 9, 18, 27, 36 dojdeme k tomu, že 363636 vyhovuje.

Toto zkoušení si můžeme zjednodušit pomocí kritéria dělitelnosti 16, jelikož 16∣201616 \mid 201616∣2016. Čísla 209162091620916, 201816201816201816, 202716202716202716 totiž podle svého posledního čtyřčíslí nejsou dělitelná 16.

Úloha 5

Najděte všechna trojciferná čísla, která jsou součtem faktoriálů svých číslic.

1Nápověda

Takové číslo nemůže mít příliš velké číslice. Jakou největší může mít?

2Nápověda

Rozmyslíme, že největší číslice v čísle může být 5. Musí tam vůbec nějaká být?

3Nápověda

Rozmyslíme, že číslice 5 tam nutně musí být. Už to není mnoho možností, obzvlášť když se zamyslíme nad tím, co může být první číslice.

✓Řešení

Nechť hledané číslo má číslice aaa, bbb, ccc, kde a≥1a\ge 1a≥1, čili abc‾=a!+b!+c!\overline{abc}=a!+b!+c!abc=a!+b!+c!. Jelikož 7!=5040>9997!=5040>9997!=5040>999, žádná číslice nemůže být ≥7\ge 7≥7, takže všechny číslice jsou nejvýše 666.

Pokud by se mezi číslicemi vyskytla 666, tak a!+b!+c!≥6!=720a!+b!+c!\ge 6!=720a!+b!+c!≥6!=720, a proto by první číslice musela být alespoň 777, což je spor. Největší číslice je tedy nejvýše 555. Naopak, pokud by byly všechny číslice nejvýše 444, dostali bychom

a!+b!+c!≤3⋅4!=72<100,a!+b!+c!\le 3\cdot 4!=72<100,a!+b!+c!≤3⋅4!=72<100,

což je spor s tím, že číslo je trojciferné. Alespoň jedna číslice je tedy rovna 555.

Pokud by byly všechny 5, tak máme 5!+5!+5!=3605!+5!+5!=3605!+5!+5!=360, což nevyhovuje.

Pokud bychom měli dvě číslice 5, tak máme nejvýše 5!+5!+4!≤2645!+5!+4! \leq 2645!+5!+4!≤264, takže a≤2a \leq 2a≤2.

Rozeberme obě možnosti:

  • Při a=2a=2a=2 je číslo 2bc‾∈[200,299]\overline{2bc}\in[200,299]2bc∈[200,299]. Pokud b=c=5b=c=5b=c=5, součet je 2+120+120=242≠2552+120+120=242\ne 2552+120+120=242=255. Jinak je právě jedna z číslic bbb, ccc rovna 555 a druhá je nejvýše 444, takže b!+c!≤120+24=144b!+c!\le 120+24=144b!+c!≤120+24=144 a součet ≤146<200\le 146<200≤146<200, což není možné.
  • Zbývá a=1a=1a=1. Potom 1+b!+c!1+b!+c!1+b!+c! má být rovno 1bc‾\overline{1bc}1bc, přičemž alespoň jedna z číslic bbb, ccc je 555. Ověříme možné hodnoty pro druhou číslici d∈{0,…,5}d\in\{0,\ldots,5\}d∈{0,…,5}: součet 1+120+d!1+120+d!1+120+d! postupně pro d=0,1,2,3,4,5d=0,1,2,3,4,5d=0,1,2,3,4,5 vychází 122, 122, 123, 127, 145, 241122,\ 122,\ 123,\ 127,\ 145,\ 241122, 122, 123, 127, 145, 241. Jediná hodnota, jejíž číslice tvoří správnou trojici, je 145145145 (číslice 111, 444, 555).

Zkouškou 1!+4!+5!=1+24+120=1451!+4!+5!=1+24+120=1451!+4!+5!=1+24+120=145 ověříme, že vyhovuje. Hledaným číslem je jedině 145145145.

Úloha 6

Najděte všechna čtyřciferná čísla taková, že jsou druhou mocninou celého čísla, a zároveň jejich první číslice je stejná jako druhá a třetí je stejná jako čtvrtá.

1Nápověda

Zapišme si naše číslo jako aabb‾\overline{aabb}aabb a rozepišme, čemu je rovno.

2Nápověda

Vychází nám aabb‾=11(100a+b)\overline{aabb}=11(100a+b)aabb=11(100a+b). Aby bylo toto čtvercem, potřebujeme, aby 100a+b100a+b100a+b bylo dělitelné 11.

3Nápověda

Platí 100a+b=99a+(a+b)100a+b=99a+(a+b)100a+b=99a+(a+b), takže nutně 11∣a+b11 \mid a+b11∣a+b. To už není mnoho možností.

✓Řešení

Hledané číslo má tvar aabb‾\overline{aabb}aabb, kde a∈{1,…,9}a\in\{1,\dots,9\}a∈{1,…,9} a b∈{0,…,9}b\in\{0,\dots,9\}b∈{0,…,9}. Rozepišme ho:

aabb‾=1100a+11b=11(100a+b).\overline{aabb}=1100a+11b=11(100a+b).aabb=1100a+11b=11(100a+b).

Jelikož 111111 je prvočíslo, aby byl tento výraz druhou mocninou, musí 111111 dělit i 100a+b100a+b100a+b. Využijme, že

100a+b=99a+(a+b),100a+b=99a+(a+b),100a+b=99a+(a+b),

a tedy 11∣a+b11\mid a+b11∣a+b. Protože a+b∈{1,…,18}a+b\in\{1,\dots,18\}a+b∈{1,…,18}, jedinou možností je a+b=11a+b=11a+b=11. Dosazením máme

aabb‾=11(100a+b)=11(99a+11)=112(9a+1).\overline{aabb}=11(100a+b)=11(99a+11)=11^2 (9a+1).aabb=11(100a+b)=11(99a+11)=112(9a+1).

Potřebujeme, aby 9a+19a+19a+1 byla druhou mocninou celého čísla. Postupně ověříme, že to pro nenulové číslice nastává jen pro a=7a=7a=7, čemuž odpovídá b=4b=4b=4. Jediné vyhovující číslo je 7744=8827744=88^27744=882.

Úloha 7

Najděte největší prvočíslo složené z 10 různých číslic.

1Nápověda

Podívejte se na ciferný součet našeho čísla.

✓Řešení

Číslo složené z 10 různých číslic obsahuje každou z číslic 0,1,…,90,1,\ldots,90,1,…,9 právě jednou. Jeho ciferný součet je proto

0+1+2+⋯+9=45,0+1+2+\cdots+9=45,0+1+2+⋯+9=45,

což je dělitelné 999. Každé takové číslo je tedy dělitelné 999, a jelikož je zjevně větší než 999, nemůže být prvočíslem. Žádné prvočíslo složené z 10 různých číslic tedy neexistuje.

Úloha 8

Zdůvodněte, že každý palindrom se sudým počtem číslic je dělitelný 11.

1Nápověda

Použijte kritérium dělitelnosti 11.

✓Řešení

Palindrom s 2n2n2n číslicemi má tvar a1a2…anan…a2a1‾\overline{a_1a_2\dots a_na_n\dots a_2a_1}a1​a2​…an​an​…a2​a1​​. Podle kritéria dělitelnosti 111111 stačí ukázat, že střídavý součet číslic (počítaný zprava) je dělitelný 111111. Jelikož jde o palindrom, každá číslice aia_iai​ se vyskytuje právě dvakrát, jednou na liché a jednou na sudé pozici zprava. Střídavý součet je tedy

(a1+a2+⋯+an)−(an+⋯+a2+a1)=0,(a_1+a_2+\cdots+a_n)-(a_n+\cdots+a_2+a_1)=0,(a1​+a2​+⋯+an​)−(an​+⋯+a2​+a1​)=0,

což je dělitelné 111111.

Úloha 9

Číslo 123456789101112…100123456789101112\dots 100123456789101112…100 postupně nahrazujeme ciferným součtem, dokud nezískáme jednociferné číslo. Jaké číslo nám zbyde?

1Nápověda

Stačí najít ciferný součet a použít dělitelnost 9.

2Nápověda

Pro spočítání ciferného součtu našeho čísla se zamysleme, kolikrát se každá z číslic vyskytuje v našem čísle.

✓Řešení

Připomeňme, že každé přirozené číslo dává stejný zbytek po dělení devíti jako jeho ciferný součet. Opakovaným nahrazováním číslem ciferného součtu se tedy zbytek po dělení 999 nemění a výsledné jednociferné číslo je právě tento zbytek, přičemž zbytku 000 odpovídá devítka.

Stačí tedy určit zbytek čísla N=123456789101112…100N=123456789101112\dots 100N=123456789101112…100 po dělení devíti. Číslo NNN vzniklo zřetězením čísel od 111 po 100100100. Pokud vynecháme 100, tak každá číslice byla použita 20-krát: 10-krát na místě desítek a 10-krát na místě jednotek – ciferný součet takového čísla je 20(1+⋯+9)=20⋅4520(1+\cdots+9)=20 \cdot 4520(1+⋯+9)=20⋅45, takže je dělitelný 9. My však máme ještě 100, takže celkový zbytek po dělení 9 našeho součtu je 1.

Úloha 10

Existuje číslo dělitelné 11 složené z číslic 1, 2, 3, 4, 5 a 6 tak, že každou použijeme právě jednou?

1Nápověda

Použijeme kritérium dělitelnosti 11 – chceme, aby rozdíl součtu číslic na sudých místech sss_sss​ a na lichých místech sls_lsl​ byl dělitelný 11. Zkuste najít možnosti pro tyto součty.

2Nápověda

Uvědomíme si, že ss+sls_s+s_lss​+sl​ je ciferný součet našeho čísla, takže 1+2+3+4+5+6=211+2+3+4+5+6=211+2+3+4+5+6=21. Z toho najdeme možnosti pro dvojice sss_sss​ a sls_lsl​ a ty zanalyzujeme.

✓Řešení

Použijeme kritérium dělitelnosti 111111: označme sss_sss​ součet číslic na sudých pozicích a sls_lsl​ součet číslic na lichých pozicích hledaného čísla. Číslo je dělitelné 111111 právě tehdy, když 11∣sl−ss11\mid s_l-s_s11∣sl​−ss​.

Jelikož každou z číslic 1,2,3,4,5,61,2,3,4,5,61,2,3,4,5,6 použijeme právě jednou, platí

ss+sl=1+2+3+4+5+6=21.s_s+s_l=1+2+3+4+5+6=21.ss​+sl​=1+2+3+4+5+6=21.

Součet je lichý, takže i rozdíl sl−sss_l-s_ssl​−ss​ musí být lichý, a tedy sl−ss≠0s_l-s_s\neq 0sl​−ss​=0. Navíc každý ze součtů sss_sss​, sls_lsl​ je součtem tří různých číslic z {1,2,3,4,5,6}\{1,2,3,4,5,6\}{1,2,3,4,5,6}, takže i sss_sss​ i sls_lsl​ jsou alespoň 1+2+31+2+31+2+3 a nejvýše 4+5+64+5+64+5+6. Z toho ∣sl−ss∣≤15−6=9<11|s_l-s_s|\le 15-6=9<11∣sl​−ss​∣≤15−6=9<11, takže 11∤sl−ss11\nmid s_l-s_s11∤sl​−ss​. Hledané číslo tedy neexistuje.

Úloha 11

Mysli si trojciferné číslo, které neobsahuje nulu a má první a poslední číslici různou. Napiš ho pozpátku a odečti menší číslo od většího. Vzniklé číslo případně doplň zleva nulou na trojciferné, znovu přepiš pozpátku a tato dvě čísla sečti. Jaké nejmenší a jaké největší číslo jsme mohli dostat?

1Nápověda

Zapišme si číslo jako abc‾\overline{abc}abc. Co nám zbyde po první operaci?

2Nápověda

V dalším kroku máme ∣abc‾−cba‾∣=99∣a−c∣|\overline{abc}-\overline{cba}|=99|a-c|∣abc−cba∣=99∣a−c∣. Vypište si tato možná čísla.

✓Řešení

Označme myšlené číslo jako abc‾\overline{abc}abc, kde a,c∈{1,2,…,9}a,c\in\{1,2,\dots,9\}a,c∈{1,2,…,9}, a≠ca\neq ca=c a b∈{0,1,…,9}b\in\{0,1,\dots,9\}b∈{0,1,…,9}. Po první operaci dostaneme

∣abc‾−cba‾∣=∣100a+10b+c−(100c+10b+a)∣=99∣a−c∣.|\overline{abc}-\overline{cba}|=|100a+10b+c-(100c+10b+a)|=99|a-c|.∣abc−cba∣=∣100a+10b+c−(100c+10b+a)∣=99∣a−c∣.

Jelikož ∣a−c∣∈{1,2,…,8}|a-c|\in\{1,2,\dots,8\}∣a−c∣∈{1,2,…,8}, výsledek první operace je některé z čísel

99, 198, 297, 396, 495, 594, 693, 792.99,\ 198,\ 297,\ 396,\ 495,\ 594,\ 693,\ 792.99, 198, 297, 396, 495, 594, 693, 792.

Ve druhém kroku každé z nich doplníme zleva na trojciferné (pouze 999999 doplníme na 099099099) a přičteme jeho zápis pozpátku:

099+990=1089,198+891=1089,297+792=1089,396+693=1089,495+594=1089,594+495=1089,693+396=1089,792+297=1089.\begin{align*} 099+990&=1089,\cr 198+891&=1089,\cr 297+792&=1089,\cr 396+693&=1089,\cr 495+594&=1089,\cr 594+495&=1089,\cr 693+396&=1089,\cr 792+297&=1089.\cr \end{align*}099+990198+891297+792396+693495+594594+495693+396792+297​=1089,=1089,=1089,=1089,=1089,=1089,=1089,=1089.​

Ve všech případech tedy vyjde stejné číslo, takže nejmenší i největší možné číslo, které jsme mohli dostat, je 108910891089.

Úloha 12

Najděte všechna čísla s první číslicí 6 taková, že po jejím odstranění vznikne 25-krát menší číslo.

1Nápověda

Zapište si číslo jako 6⋅10k+x6 \cdot 10^k + x6⋅10k+x, kde kkk je počet číslic xxx.

2Nápověda

Sestavte si rovnici ze zadání: 6⋅10k+x=25x6 \cdot 10^k + x = 25x6⋅10k+x=25x. Z toho vyjádřete xxx a zjistěte, pro jaké kkk bude xxx celé číslo.

✓Řešení

Označme hledané číslo jako 6⋅10k+x6\cdot 10^k+x6⋅10k+x, kde xxx je číslo po odstranění úvodní šestky a kkk je počet jeho číslic (včetně případných úvodních nul, čili x<10kx<10^kx<10k). Podmínka ze zadání dává rovnici

6⋅10k+x=25x,6\cdot 10^k+x=25x,6⋅10k+x=25x,

z níž vyjádříme

x=6⋅10k24=10k4.x=\frac{6\cdot 10^k}{24}=\frac{10^k}{4}.x=246⋅10k​=410k​.

Aby bylo xxx celé, musí 4∣10k4\mid 10^k4∣10k, což nastane právě pro k≥2k\ge 2k≥2. Tehdy x=25⋅10k−2x=25\cdot 10^{k-2}x=25⋅10k−2 a hledané číslo je

6⋅10k+25⋅10k−2=625⋅10k−2.6\cdot 10^k+25\cdot 10^{k-2}=625\cdot 10^{k-2}.6⋅10k+25⋅10k−2=625⋅10k−2.

Vyhovuje tedy nekonečně mnoho čísel: 625,6250,62500,…625, 6250, 62500, \ldots625,6250,62500,…

Úloha 13

Dokažte, že číslo 44…4⏟n+188…8⏟n9\underbrace{44\dots4}_{n+1}\underbrace{88\dots8}_{n}9n+144…4​​n88…8​​9 je pro každé celé nezáporné číslo nnn čtvercem přirozeného čísla.

1Nápověda

Rozepišme si číslo pomocí dekadického zápisu.

2Nápověda

Připomeňte si, že číslo zapsané jako kkk stejných číslic ccc se dá vyjádřit jako c⋅10k−19c \cdot \frac{10^k - 1}{9}c⋅910k−1​. Nezapomeňte každou část čísla vynásobit příslušnou mocninou desítky podle toho, kolik číslic za ní následuje.

3Nápověda

Ve finálním vyjádření hledejte doplnění čísla na čtverec. Měl by nám zbýt čtverec zlomku, který na první pohled nemusí být přirozeným číslem. Reprezentuje však číslo s pěkným desetinným zápisem.

✓Řešení

Označme N=44…4⏟n+188…8⏟n9N=\underbrace{44\dots4}_{n+1}\underbrace{88\dots8}_n 9N=n+144…4​​n88…8​​9 a rozepišme ho pomocí desetinného zápisu. Připomeňme, že cc…c⏟k=c⋅10k−19\underbrace{cc\dots c}_k=c\cdot\frac{10^k-1}{9}kcc…c​​=c⋅910k−1​. Skupina (n+1)(n+1)(n+1) čtyřek je následována n+1n+1n+1 číslicemi, skupina nnn osmiček jednou číslicí a na konci stojí 999, takže

N=4⋅10n+1−19⋅10n+1+8⋅10n−19⋅10+9.N=4\cdot\frac{10^{n+1}-1}{9}\cdot 10^{n+1}+8\cdot\frac{10^n-1}{9}\cdot 10+9.N=4⋅910n+1−1​⋅10n+1+8⋅910n−1​⋅10+9.

Vynásobením devíti dostaneme

9N=4⋅10n+1(10n+1−1)+80(10n−1)+81.9N=4\cdot 10^{n+1}(10^{n+1}-1)+80(10^n-1)+81.9N=4⋅10n+1(10n+1−1)+80(10n−1)+81.

Jelikož −4⋅10n+1+80⋅10n=−40⋅10n+80⋅10n=4⋅10n+1-4\cdot 10^{n+1}+80\cdot 10^n=-40\cdot 10^n+80\cdot 10^n=4\cdot 10^{n+1}−4⋅10n+1+80⋅10n=−40⋅10n+80⋅10n=4⋅10n+1, po roznásobení závorek vyjde

9N=4⋅102n+2+4⋅10n+1+1=(2⋅10n+1+1)2.9N=4\cdot 10^{2n+2}+4\cdot 10^{n+1}+1=\bigl(2\cdot 10^{n+1}+1\bigr)^2.9N=4⋅102n+2+4⋅10n+1+1=(2⋅10n+1+1)2.

Potom

N=(2⋅10n+1+13)2.N=\left(\frac{2\cdot 10^{n+1}+1}{3}\right)^2.N=(32⋅10n+1+1​)2.

Číslo 2⋅10n+1+1=200…0⏟n12\cdot 10^{n+1}+1=2\underbrace{00\dots0}_n 12⋅10n+1+1=2n00…0​​1 má ciferný součet 333, takže je dělitelné třemi, takže máme druhou mocninu přirozeného čísla.

Poznámka. Dokonce platí, že 66…6⏟n7⋅3=200…0⏟n1\underbrace{66\dots6}_n 7\cdot 3=2\underbrace{00\dots0}_n 1n66…6​​7⋅3=2n00…0​​1, takže

N=(66…6⏟n7)2.N=\bigl(\underbrace{66\dots6}_n 7\bigr)^2.N=(n66…6​​7)2.

Úloha 14

Je dáno přirozené číslo nnn. Určete poslední číslici čísla n2n^2n2, pokud víte, že 7 je jeho předposlední číslice.

1Nápověda

Zapište číslo jako 10x+y10x+y10x+y, kde yyy je poslední číslice. Jak vypadá n2n^2n2?

2Nápověda

Platí n2=100x2+20xy+y2n^2=100x^2+20xy+y^2n2=100x2+20xy+y2. Kdy může být 7 předposlední číslice?

3Nápověda

Analyzujte vliv jednotlivých členů součtu 100x2+20xy+y2100x^2+20xy+y^2100x2+20xy+y2 na místo desítek.

4Nápověda

Hlavní idea je, že 100x2100x^2100x2 nepřispívá na místo desítek vůbec a 20xy20xy20xy přispívá sudou číslicí, takže y2y^2y2 musí mít lichou číslici na místě desítek.

✓Řešení

Zapišme n=10x+yn=10x+yn=10x+y, kde y∈{0,1,…,9}y\in\{0,1,\dots,9\}y∈{0,1,…,9} je poslední číslice čísla nnn. Potom

n2=100x2+20xy+y2.n^2=100x^2+20xy+y^2.n2=100x2+20xy+y2.

Člen 100x2100x^2100x2 na místo desítek nepřispívá vůbec a člen 20xy=10⋅(2xy)20xy=10\cdot(2xy)20xy=10⋅(2xy) přispívá na místo desítek číslicí 2xy2xy2xy, tedy sudou číslicí. Číslice na místě desítek čísla n2n^2n2 má tak stejnou paritu jako číslice na místě desítek čísla y2y^2y2 (žádné přenosy z jednotek nenastávají, neboť y2<100y^2<100y2<100 a jednotková číslice pochází výlučně z y2y^2y2).

Jelikož 777 je lichá, musí mít y2y^2y2 na místě desítek lichou číslici. Projděme všechny možnosti:

y=0,1,2,3:y2=0,1,4,9(desıˊtkovaˊ cˇıˊslice 0),y=4:y2=16(desıˊtkovaˊ cˇıˊslice 1),y=5:y2=25(desıˊtkovaˊ cˇıˊslice 2),y=6:y2=36(desıˊtkovaˊ cˇıˊslice 3),y=7:y2=49(desıˊtkovaˊ cˇıˊslice 4),y=8:y2=64(desıˊtkovaˊ cˇıˊslice 6),y=9:y2=81(desıˊtkovaˊ cˇıˊslice 8).\begin{align*} y=0,1,2,3:&\quad y^2=0,1,4,9\quad\hbox{(desítková číslice $0$),}\cr y=4:&\quad y^2=16\quad\hbox{(desítková číslice $1$),}\cr y=5:&\quad y^2=25\quad\hbox{(desítková číslice $2$),}\cr y=6:&\quad y^2=36\quad\hbox{(desítková číslice $3$),}\cr y=7:&\quad y^2=49\quad\hbox{(desítková číslice $4$),}\cr y=8:&\quad y^2=64\quad\hbox{(desítková číslice $6$),}\cr y=9:&\quad y^2=81\quad\hbox{(desítková číslice $8$).}\cr \end{align*}y=0,1,2,3:y=4:y=5:y=6:y=7:y=8:y=9:​y2=0,1,4,9(desıˊtkovaˊ cˇıˊslice 0),y2=16(desıˊtkovaˊ cˇıˊslice 1),y2=25(desıˊtkovaˊ cˇıˊslice 2),y2=36(desıˊtkovaˊ cˇıˊslice 3),y2=49(desıˊtkovaˊ cˇıˊslice 4),y2=64(desıˊtkovaˊ cˇıˊslice 6),y2=81(desıˊtkovaˊ cˇıˊslice 8).​

Lichou desítkovou číslici dávají pouze y=4y=4y=4 a y=6y=6y=6, přičemž v obou případech je poslední číslice y2y^2y2 rovna 666. Poslední číslice čísla n2n^2n2 je tedy 666.

Úloha 15*

Existují dvě různé mocniny dvojky se stejným počtem číslic, z nichž by se jedna dala získat pouze přeuspořádáním číslic té druhé?

1Nápověda

Podívejme se na zbytek po dělení 999.

2Nápověda

Zkoumejme zbytky mocnin 2 po dělení 9. Jednotlivé mocniny 21,22,…2^1, 2^2, \dots21,22,… jsou 2,4,8,7,5,12,4,8,7,5,12,4,8,7,5,1 a tak dále. Za jakých podmínek 2a2^a2a a 2b2^b2b dávají stejný zbytek po dělení 9?

✓Řešení

Pokud by 2a2^a2a a 2b2^b2b byly vzájemnými přeuspořádáními číslic, měly by stejný ciferný součet, a tedy stejný zbytek po dělení 999. Stačí tedy ukázat, že to, že 2a2^a2a a 2b2^b2b dávají po dělení 9 stejný zbytek pro a≠ba\neq ba=b, vede ke sporu s tím, že obě čísla mají stejný počet číslic.

Zbytky mocnin dvou po dělení 999 tvoří periodickou posloupnost

2, 4, 8, 7, 5, 1, 2, 4, 8, 7, 5, 1, …2,\ 4,\ 8,\ 7,\ 5,\ 1,\ 2,\ 4,\ 8,\ 7,\ 5,\ 1,\ \dots2, 4, 8, 7, 5, 1, 2, 4, 8, 7, 5, 1, …

s periodou 666, takže nutně musíme mít 6∣a−b6\mid a-b6∣a−b.

Bez újmy na obecnosti nechť a<ba<ba<b. Potom b≥a+6b\ge a+6b≥a+6, a tedy

2b2a≥26=64.\frac{2^b}{2^a}\ge 2^6=64.2a2b​≥26=64.

Jenže dvě čísla se stejným počtem číslic mají podíl ostře menší než 101010, což je spor.

Taková dvojice mocnin dvou tedy neexistuje.

Úloha 16*

Pro která přirozená nnn existuje nnn-ciferné číslo dělitelné 5n5^n5n, které má všechny číslice liché?

1Nápověda

Zkusme taková čísla konstruovat induktivně.

2Nápověda

Vezměme si vyhovující číslo, které má nnn číslic. Dokažte, že připojením vhodné liché číslice na začátek čísla dostaneme vyhovující číslo s n+1n+1n+1 číslicemi.

✓Řešení

Postupujme indukcí podle nnn. Pro n=1n=1n=1 vyhovuje N1=5N_1=5N1​=5. Předpokládejme, že máme nnn-ciferné číslo NnN_nNn​ s lichými číslicemi, pro které 5n∣Nn5^n\mid N_n5n∣Nn​, tedy Nn=5nmN_n=5^n mNn​=5nm pro vhodné mmm. Ukážeme, že připojením vhodné liché číslice d∈{1,3,5,7,9}d\in\{1,3,5,7,9\}d∈{1,3,5,7,9} na začátek dostaneme vyhovující (n+1)(n+1)(n+1)-ciferné číslo Nn+1=d⋅10n+NnN_{n+1}=d\cdot 10^n+N_nNn+1​=d⋅10n+Nn​. Platí

Nn+1=d⋅10n+5nm=5n(d⋅2n+m),N_{n+1}=d\cdot 10^n+5^n m=5^n(d\cdot 2^n+m),Nn+1​=d⋅10n+5nm=5n(d⋅2n+m),

takže potřebujeme 5∣d⋅2n+m5\mid d\cdot 2^n+m5∣d⋅2n+m. Jelikož {1,3,5,7,9}≡{1,3,0,2,4}(mod5)\{1,3,5,7,9\}\equiv\{1,3,0,2,4\}\pmod 5{1,3,5,7,9}≡{1,3,0,2,4}(mod5) tvoří úplnou soustavu zbytků a gcd⁡(2n,5)=1\gcd(2^n,5)=1gcd(2n,5)=1, hodnoty d⋅2n(mod5)d\cdot 2^n\pmod 5d⋅2n(mod5) při d∈{1,3,5,7,9}d\in\{1,3,5,7,9\}d∈{1,3,5,7,9} proběhnou taktéž všechny zbytky modulo 555. Právě jedno ddd tedy splňuje žádanou dělitelnost; číslice ddd je lichá a nenulová, takže Nn+1N_{n+1}Nn+1​ je (n+1)(n+1)(n+1)-ciferné s lichými číslicemi a dělitelné 5n+15^{n+1}5n+1. Indukce tím končí a vyhovující číslo existuje pro každé přirozené nnn.

Úloha 17*

Uvažujme následující proces: Začneme s libovolným přirozeným číslem a1a_1a1​ a vygenerujeme posloupnost a1,a2,…a_1,a_2,\dotsa1​,a2​,… tak, že an+1a_{n+1}an+1​ dostaneme z ana_nan​ přilepením číslice různé od 9. Dokažte, že v této posloupnosti bude nevyhnutelně existovat nekonečně mnoho složených čísel.

1Nápověda

Postupujeme sporem. Co kdyby tam bylo jen konečně mnoho složených čísel? Rozmyslete si, jaké číslice vůbec dokážeme připojovat.

2Nápověda

Určitě neumíme připojovat sudé číslice a 5. Zbývá 1, 3, 7. Zkuste vyloučit některé z nich.

3Nápověda

Idea je vyloučit 1 a 7. Těchto můžeme mít jen konečně mnoho kvůli tomu, že bychom porušili dělitelnost 3. Zbývají trojky. Můžeme po čase mít pouze ty?

4Nápověda

Trik na trojky je rozepsat si číslo jako

a⋅10n+33…3‾⏟n=a⋅10n+10n−13.a\cdot 10^n + \underbrace{\overline{33\dots3}}_n= a\cdot 10^n + \frac{10^n-1}{3}.a⋅10n+n33…3​​=a⋅10n+310n−1​.

Druhou část umíme také napsat explicitně. Rozmyslete si, že by stačilo, aby 10n−110^n-110n−1 bylo dělitelné 3a3a3a.

✓Řešení

Postupujme sporem. Předpokládejme, že od jistého místa jsou už všechny členy posloupnosti prvočísla. Podívejme se, jakou číslici ddd vůbec můžeme v této koncové fázi připojovat. Při připojení číslice ddd k číslu NNN dostaneme 10N+d10N+d10N+d. Pokud je ddd sudá, je 10N+d10N+d10N+d sudé a větší než 222, tedy složené. Pokud je d=5d=5d=5, je 10N+d10N+d10N+d dělitelné pěti a větší než 555, tedy opět složené. Připojovat tedy můžeme pouze číslice z množiny {1,3,7}\{1,3,7\}{1,3,7}.

Zkoumejme nyní zbytky po dělení třemi. Jelikož 10N+d≡N+d(mod3)10N+d\equiv N+d\pmod 310N+d≡N+d(mod3), připojení číslice 333 zbytek nemění, kdežto připojení číslice 111 či 777 jej zvětší o 111 modulo 333. Jenže každý člen v koncové fázi je prvočíslo větší než 333, takže jeho zbytek modulo 333 patří do {1,2}\{1,2\}{1,2} a nikdy nesmí být 000. Po dvou připojeních jedničky nebo sedmičky by se však zbytek cyklicky posunul přes 000, což je spor. V koncové fázi tedy můžeme připojit jedničku či sedmičku pouze konečně mnohokrát, a tak od jistého okamžiku připojujeme výhradně trojky.

Označme aaa člen posloupnosti, od kterého připojujeme už jen trojky. Číslo aaa je prvočíslo větší než 333 a jeho poslední číslice patří do {1,3,7}\{1,3,7\}{1,3,7}, takže aaa je nesoudělné s 101010. Po nnn připojeních trojky dostaneme číslo

a⋅10n+33…3‾⏟n=a⋅10n+10n−13.a\cdot 10^n+\underbrace{\overline{33\dots3}}_n=a\cdot 10^n+\frac{10^n-1}{3}.a⋅10n+n33…3​​=a⋅10n+310n−1​.

Stačí nyní najít takové n≥1n\ge 1n≥1, pro které 3a∣10n−13a\mid 10^n-13a∣10n−1. Jelikož gcd⁡(10,3a)=1\gcd(10,3a)=1gcd(10,3a)=1, podle Eulerovy věty stačí zvolit n=φ(3a)n=\varphi(3a)n=φ(3a). Pro takové nnn platí a∣10n−13a\mid\frac{10^n-1}{3}a∣310n−1​, a zároveň a∣a⋅10na\mid a\cdot 10^na∣a⋅10n, takže celé číslo je dělitelné aaa a zjevně je od aaa větší. Je tedy složené, což je spor.

Úloha 18**

Dokažte, že existuje nekonečně mnoho kladných celých čísel nnn takových, že n2n^2n2 zapsané ve čtyřkové soustavě obsahuje pouze číslice 111 a 222.

1Nápověda

Zkusme taková čísla konstruovat induktivně. Předchozí nápady mohly selhat na tom, že při umocňování vznikaly dvojnásobky čísel, což při číslici 222 ve čtyřkové soustavě způsobuje přenos a vytváří nuly.

2Nápověda

Zkuste nové číslo vytvořit ze dvou kopií předchozího: nk+1=nk(2a+1)n_{k+1}=n_k(2^a+1)nk+1​=nk​(2a+1). Pokud umocníte tento výraz, dostanete nk2(22a+2a+1+1)n_k^2(2^{2a}+2^{a+1}+1)nk2​(22a+2a+1+1). Jak je třeba zvolit aaa, aby se prostřední člen změnil na čistou mocninu čtyřky bez koeficientu 222?

✓Řešení

Dokážeme silnější tvrzení: pro každé k≥1k\ge 1k≥1 existuje číslo nkn_knk​ takové, že jeho čtverec nk2n_k^2nk2​ má ve čtyřkové soustavě přesně LkL_kLk​ číslic, všechny z {1,2}\{1,2\}{1,2}, přičemž první a poslední číslice jsou vždy 111.

Jako bázi indukce vezmeme n1=5n_1=5n1​=5. Jeho čtverec je 25=121425=121_425=1214​, takže podmínky jsou splněny s délkou L1=3L_1=3L1​=3, číslo začíná i končí jedničkou.

Předpokládejme, že máme takové číslo nkn_knk​, jehož čtverec nk2n_k^2nk2​ má ve čtyřkové soustavě délku LLL. Nové číslo nk+1n_{k+1}nk+1​ zkonstruujeme následovně:

nk+1=nk⋅(22L−1+1).n_{k+1}=n_k\cdot(2^{2L-1}+1).nk+1​=nk​⋅(22L−1+1).

Po umocnění dostaneme

nk+12=nk2⋅(24L−2+2⋅22L−1+1)=nk2⋅(42L−1+4L+1).n_{k+1}^2=n_k^2\cdot\bigl(2^{4L-2}+2\cdot 2^{2L-1}+1\bigr)=n_k^2\cdot\bigl(4^{2L-1}+4^L+1\bigr).nk+12​=nk2​⋅(24L−2+2⋅22L−1+1)=nk2​⋅(42L−1+4L+1).

Všimněme si, že díky vhodně zvolenému lichému exponentu se prostřední člen 2⋅22L−12\cdot 2^{2L-1}2⋅22L−1 změnil na 22L2^{2L}22L, což je přesně 4L4^L4L. Zmizel koeficient 222, který by ve čtyřkové soustavě způsoboval nežádoucí přenosy. Výraz je tedy součtem tří kopií nk2n_k^2nk2​ posunutých ve čtyřkové soustavě o 000, LLL a 2L−12L-12L−1 pozic doleva.

Podívejme se, jak se tyto tři bloky překryjí:

  • První blok (posun 000) zabírá pozice 000 až L−1L-1L−1.
  • Druhý blok (posun LLL) zabírá pozice LLL až 2L−12L-12L−1.
  • Třetí blok (posun 2L−12L-12L−1) zabírá pozice 2L−12L-12L−1 až 3L−23L-23L−2.

Mezi prvním a druhým blokem není žádná mezera (druhý začíná přesně tam, kde první končí). Druhý a třetí blok se překrývají v přesně jedné pozici: 2L−12L-12L−1. Na této pozici sčítáme nejvyšší číslici druhého bloku (což je nejvyšší číslice nk2n_k^2nk2​, tedy 111) a nejnižší číslici třetího bloku (což je nejnižší číslice nk2n_k^2nk2​, tedy 111). Jejich součet je 1+1=21+1=21+1=2, žádný přenos nevzniká.

Všechny ostatní číslice výsledného čísla jsou nedotčené číslice z kopií nk2n_k^2nk2​, tedy výhradně 111 a 222. Výsledné číslo má délku 3L−13L-13L−1, začíná nejvyšší číslicí třetího bloku (111) a končí nejnižší číslicí prvního bloku (111). Tím je indukční krok hotov a takových čísel existuje nekonečně mnoho.

Komentáře

Obsah

  • 1Úvod
  • 2Techniky
  • 3Úlohy
  • Komentáře
MathComps LogoMathComps

Dlouhodobou vizí projektu je vytvořit platformu pro začínající i pokročilé řešitele matematických soutěží, jejich tutory a všechny příznivce.

Navigace

  • Úlohy
  • Materiály
  • Rozcestník

Projekt

  • O projektu
  • Sponzoři

© 2026 MathComps•Patrik Bak•Soukromí a podmínky

MathComps LogoMathComps
ÚlohyMateriályRozcestníkNovinky
Přihlásit se