MathComps LogoMathComps
ÚlohyMateriályRozcestníkNovinky
Přihlásit se

Soustavy rovnic

Autor
Patrik Bak

1Úvod

Soustavy rovnic jsou běžné školní téma, kde se naučíme mnoho běžných metod. Existuje však mnoho zajímavých úloh, kde tyto metody vedou na velmi komplikovaný postup nebo úplně selžou; přitom tyto úlohy mají velmi elegantní nečekané řešení. Vezměme si například

x2+1=2y,y2+1=2x.\begin{align*} x^2+1 &= 2y, \\ y^2+1 &= 2x. \end{align*}x2+1y2+1​=2y,=2x.​

Školní postup pro tuto soustavu je použít dosazovací metodu. Když však vyjádříme yyy z první rovnice a dosadíme do druhé, dostaneme po sérii úprav rovnici čtvrtého stupně. Ta se dá vyřešit hádáním kořenů a následným dělením mnohočlenu mnohočlenem, ale postup je zdlouhavý†. V tomto materiálu si však ukážeme tři jiné elegantnější a obecně užitečné metody řešení tohoto příkladu.

2Teorie

Existuje mnoho všemožných postupů, které se dají zvolit při řešení soustav rovnic. V tomto materiálu se zaměříme na tři velmi časté techniky:

  • Odčítání rovnic
  • Sčítání rovnic
  • Uspořádání proměnných

Velmi často budeme navazovat na techniky rozklad na součin, resp. doplňování na čtverec, které jsme procvičili v předešlém materiálu.

Než začneme řešit, tak jedna důležitá praktická rada: Zkouška – vždy je dobré udělat ji a do řešení napsat, že jste ji udělali. Častokrát je to mnohem rychlejší než precizně zdůvodnit, že ji dělat netřeba.

2.1Odčítání rovnic

Nejběžnější metoda pro zajímavější soustavy spočívá v odčítání rovnic a následném rozkládání na součin. Vraťme se k příkladu z úvodu:

Příklad 1

Metodou odčítání rovnic řešte soustavu v množině reálných čísel:

x2+1=2y,y2+1=2x.\begin{align*} x^2+1 &= 2y, \\ y^2+1 &= 2x. \\ \end{align*}x2+1y2+1​=2y,=2x.​
✓Řešení

Odčtením druhé rovnice od první dostaneme

x2+1−(y2+1)=2y−2x,(x−y)(x+y)=−2(x−y),(x−y)(x+y+2)=0.\begin{align*} x^2+1-(y^2+1)&=2y-2x,\\ (x-y)(x+y)&=-2(x-y),\\ (x-y)(x+y+2)&=0. \end{align*}x2+1−(y2+1)(x−y)(x+y)(x−y)(x+y+2)​=2y−2x,=−2(x−y),=0.​

Tedy buď x=yx=yx=y, nebo x+y=−2x+y=-2x+y=−2.

  • Pokud x=yx=yx=y, potom z x2+1=2xx^2+1=2xx2+1=2x vyplývá (x−1)2=0(x-1)^2=0(x−1)2=0, čili x=y=1x=y=1x=y=1.
  • Pokud x+y=−2x+y=-2x+y=−2, potom dosazením do x2+1=2yx^2+1=2yx2+1=2y dostaneme x2+1=2(−2−x)x^2+1=2(-2-x)x2+1=2(−2−x), což se upraví na x2+2x+5=0x^2+2x+5=0x2+2x+5=0. Snadno zjistíme, že tato rovnice v reálných číslech nemá řešení.

Soustava má tedy jediné řešení (x,y)=(1,1)(x,y)=(1,1)(x,y)=(1,1), o čemž se snadno přesvědčíme zkouškou.

Situace je složitější, když máme více rovnic, tehdy často potřebujeme odčítat více dvojic rovnic a často se nevyhneme rozboru případů:

Příklad 2

Metodou odčítání rovnic řešte soustavu v množině reálných čísel:

x2−1=y+z,y2−1=z+x,z2−1=x+y.\begin{align*} x^2-1 &= y+z, \\ y^2-1 &= z+x, \\ z^2-1 &= x+y. \\ \end{align*}x2−1y2−1z2−1​=y+z,=z+x,=x+y.​
✓Řešení

Odčtením první a druhé rovnice dostaneme

x2−y2=(y+z)−(z+x)=y−x.x^2-y^2=(y+z)-(z+x)=y-x.x2−y2=(y+z)−(z+x)=y−x.

Po převedení na jednu stranu máme

x2−y2+(x−y)=0,(x−y)(x+y)+(x−y)=0,(x−y)(x+y+1)=0.\begin{align*} x^2-y^2 + (x-y) &= 0, \\ (x-y)(x+y) + (x-y) &= 0, \\ (x-y)(x+y+1) &= 0. \end{align*}x2−y2+(x−y)(x−y)(x+y)+(x−y)(x−y)(x+y+1)​=0,=0,=0.​

Cyklicky získáme i

(y−z)(y+z+1)=0,(z−x)(z+x+1)=0.\begin{align*} (y-z)(y+z+1)&=0,\\ (z-x)(z+x+1)&=0. \end{align*}(y−z)(y+z+1)(z−x)(z+x+1)​=0,=0.​

Pro každou dvojici proměnných tedy platí: buď jsou si rovny, nebo jejich součet je −1-1−1.

  • Pokud x=y=z=tx=y=z=tx=y=z=t, potom z kterékoli rovnice t2−1=2tt^2-1=2tt2−1=2t, čili t2−2t−1=0t^2-2t-1=0t2−2t−1=0, což dává t=1±2t=1\pm\sqrt2t=1±2​.
  • Pokud x=y≠zx=y\neq zx=y=z, potom z rovnic plyne x+z=−1x+z=-1x+z=−1. Dosazením y=xy=xy=x a z=−1−xz=-1-xz=−1−x do třetí rovnice:
    (−1−x)2−1=2x(-1-x)^2-1= 2x(−1−x)2−1=2x
    což se upraví na x2=0x^2=0x2=0, takže x=0x=0x=0 a z=−1z=-1z=−1. Máme tedy řešení (0,0,−1)(0,0,-1)(0,0,−1). Cyklicky v případech y=z≠xy=z\neq xy=z=x a z=x≠yz=x \neq yz=x=y dostaneme řešení (−1,0,0)(-1,0,0)(−1,0,0) a (0,−1,0)(0,-1,0)(0,−1,0).
  • Pokud by nebyla rovna žádná dvojice, tak z x≠yx\neq yx=y a x≠zx \neq zx=z máme x+y=−1x+y=-1x+y=−1 a x+z=−1x+z=-1x+z=−1. Porovnáním máme x+y=x+zx+y=x+zx+y=x+z, takže y=zy=zy=z, což je spor s předpokladem.

Řešeními jsou trojice (1+2,1+2,1+2)(1+\sqrt2,1+\sqrt2,1+\sqrt2)(1+2​,1+2​,1+2​), (1−2,1−2,1−2)(1-\sqrt2,1-\sqrt2,1-\sqrt2)(1−2​,1−2​,1−2​), (−1,0,0)(-1,0,0)(−1,0,0), (0,−1,0)(0,-1,0)(0,−1,0) a (0,0,−1)(0,0,-1)(0,0,−1), o čemž se snadno přesvědčíme zkouškou.

Odčítání rovnic si můžete procvičit na příkladech:

Cvičení 1

Řešte soustavu rovnic v oboru reálných čísel:

x2+xy=x+1,y2+xy=y+1.\begin{align*} x^2 + xy &= x + 1,\\ y^2 + xy &= y + 1. \end{align*}x2+xyy2+xy​=x+1,=y+1.​
✓Řešení

Odčtením rovnic dostaneme x2−y2=x−yx^2-y^2=x-yx2−y2=x−y, což upravíme na

(x−y)(x+y−1)=0.(x-y)(x+y-1)=0.(x−y)(x+y−1)=0.

To nám dává dvě možnosti:

  • Pokud x=yx=yx=y, dosazením do první rovnice máme 2x2−x−1=02x^2-x-1=02x2−x−1=0. Tato rovnice má kořeny x=1x=1x=1 a x=−1/2x=-1/2x=−1/2. Získáváme tak dvě řešení: (1,1)(1,1)(1,1) a (−1/2,−1/2)(-1/2, -1/2)(−1/2,−1/2). Zkouška správnosti sedí.
  • Pokud y=1−xy=1-xy=1−x, první rovnice přejde do tvaru x2+x(1−x)=x+1x^2+x(1-x)=x+1x2+x(1−x)=x+1, z čehož po úpravě dostaneme x=x+1x=x+1x=x+1, tedy 0=10=10=1. Tento případ nevede k žádnému řešení.

Soustava má právě dvě řešení: (1,1)(1,1)(1,1) a (−1/2,−1/2)(-1/2, -1/2)(−1/2,−1/2).

Cvičení 2

Řešte soustavu rovnic v oboru reálných čísel:

xy+x+y=3,yz+y+z=3,zx+z+x=3.\begin{align*} xy+x+y &= 3, \\ yz+y+z &= 3, \\ zx+z+x &= 3. \\ \end{align*}xy+x+yyz+y+zzx+z+x​=3,=3,=3.​
✓Řešení

Odčtením druhé rovnice od první dostaneme

(xy+x+y)−(yz+y+z)=0,(xy+x+y) - (yz+y+z) = 0,(xy+x+y)−(yz+y+z)=0,

což upravíme na

y(x−z)+(x−z)=0,(x−z)(y+1)=0.\begin{align*} y(x-z) + (x-z) &= 0, \\ (x-z)(y+1) &=0. \\ \end{align*}y(x−z)+(x−z)(x−z)(y+1)​=0,=0.​

Podobně dostaneme i

(y−x)(y+1)=0,(z−y)(z+1)=0.\begin{align*} (y-x)(y+1) &= 0, \\ (z-y)(z+1) &= 0. \\ \end{align*}(y−x)(y+1)(z−y)(z+1)​=0,=0.​

Pokud je nějaká proměnná rovna −1-1−1, například yyy, tak v první rovnici máme spor −1=3-1=3−1=3. Podobně ani zbylé proměnné nemohou být rovny −1-1−1. Nutně jsou tedy všechny tři stejné.

Dosazením x=y=z=tx=y=z=tx=y=z=t do první rovnice získáme t2+2t−3=0t^2+2t-3=0t2+2t−3=0, což je kvadratická rovnice s řešeními 111 a −3-3−3.

Zkouškou se můžeme přesvědčit, že obě nalezená řešení (1,1,1)(1,1,1)(1,1,1) a (−3,−3,−3)(-3,-3,-3)(−3,−3,−3) vyhovují.

Cvičení 3

58. ročník, domácí B, úloha 2

Určete všechny trojice (x,y,z)(x,y,z)(x,y,z) reálných čísel, pro které platí

x2+xy=y2+z2,z2+zy=y2+x2.\begin{align*} x^2+xy&=y^2+z^2,\\ z^2+zy&=y^2+x^2. \\ \end{align*}x2+xyz2+zy​=y2+z2,=y2+x2.​
✓Řešení

Odčtením druhé rovnice od první dostaneme

(x2+xy)−(z2+zy)=(y2+z2)−(y2+x2),2(x2−z2)+y(x−z)=0,2(x−z)(x+z)+y(x−z)=0,(x−z)(2(x+z)+y)=0.\begin{align*} (x^2+xy)-(z^2+zy)&=(y^2+z^2)-(y^2+x^2),\\ 2(x^2-z^2)+y(x-z)&=0,\\ 2(x-z)(x+z)+y(x-z)&=0,\\ (x-z)\left(2(x+z)+y\right)&=0. \end{align*}(x2+xy)−(z2+zy)2(x2−z2)+y(x−z)2(x−z)(x+z)+y(x−z)(x−z)(2(x+z)+y)​=(y2+z2)−(y2+x2),=0,=0,=0.​

Odtud buď x=zx=zx=z, nebo y=−2(x+z)y=-2(x+z)y=−2(x+z).

  • Pokud x=zx=zx=z, tak z první rovnice xy=y2xy=y^2xy=y2, čili y(y−x)=0y(y-x)=0y(y−x)=0. Pokud y=0y=0y=0, vyhovuje libovolné (x,0,x)(x,0,x)(x,0,x). Pokud y=xy=xy=x, dostaneme (x,x,x)(x,x,x)(x,x,x) pro libovolné reálné xxx.
  • Pokud y=−2(x+z)y=-2(x+z)y=−2(x+z), dosazením do první rovnice dostaneme
    x2−2x(x+z)=(−2(x+z))2+z2,x2−2x2−2xz=4x2+8xz+4z2+z2,−5x2−10xz−5z2=0,−5(x+z)2=0.\begin{align*} x^2-2x(x+z)&=(-2(x+z))^2+z^2, \\ x^2-2x^2-2xz &= 4x^2+8xz+4z^2+z^2, \\ -5x^2 - 10xz - 5z^2 &= 0, \\ -5(x+z)^2 &= 0. \end{align*}x2−2x(x+z)x2−2x2−2xz−5x2−10xz−5z2−5(x+z)2​=(−2(x+z))2+z2,=4x2+8xz+4z2+z2,=0,=0.​
    Odtud z=−xz=-xz=−x a y=0y=0y=0, takže řešení jsou (x,0,−x)(x,0,-x)(x,0,−x) pro libovolné reálné xxx.

Všechna řešení jsou právě trojice (t,t,t)(t,t,t)(t,t,t), (t,0,t)(t,0,t)(t,0,t) a (t,0,−t)(t,0,-t)(t,0,−t) pro libovolné reálné ttt, o čemž se snadno přesvědčíme zkouškou.

2.2Sčítání rovnic

Vedle odčítání je někdy dobrý nápad rovnice i sečíst. Jsou příklady, kde výsledná rovnice buď něco napoví, nebo se rovnou vzdá. Vraťme se k příkladu z úvodu:

Příklad 3

Metodou sčítání rovnic řešte soustavu v množině reálných čísel:

x2+1=2y,y2+1=2x.\begin{align*} x^2+1 &= 2y, \\ y^2+1 &= 2x. \\ \end{align*}x2+1y2+1​=2y,=2x.​
✓Řešení

Sečtením rovnic ze zadání dostaneme

x2+1+y2+1=2y+2x.x^2+1+y^2+1 = 2y+2x.x2+1+y2+1=2y+2x.

Na první pohled jsme si nepomohli. Je třeba si však všimnout, že po přemístění všech členů na jednu stranu nemáme nic víc než součet čtverců:

x2+1+y2+1=2y+2x,(x2−2x+1)+(y2−2y+1)=0,(x−1)2+(y−1)2=0.\begin{align*} x^2+1+y^2+1 &= 2y+2x, \\ (x^2-2x+1) + (y^2-2y+1) &=0, \\ (x-1)^2 + (y-1)^2 &= 0. \end{align*}x2+1+y2+1(x2−2x+1)+(y2−2y+1)(x−1)2+(y−1)2​=2y+2x,=0,=0.​

Z toho už hned máme, že musí platit x=1x=1x=1 a y=1y=1y=1. Zkouškou se přesvědčíme, že dvojice (1,1)(1,1)(1,1) je opravdu řešením.

Ukážeme si ještě složitější příklad s dokonce třemi proměnnými:

Příklad 4

Řešte soustavu v množině reálných čísel:

x2=y(2z−x),y2=z(2x−y),z2=x(2y−z).\begin{align*} x^2 &= y(2z-x), \\ y^2 &= z(2x-y), \\ z^2 &= x(2y-z). \\ \end{align*}x2y2z2​=y(2z−x),=z(2x−y),=x(2y−z).​
✓Řešení

Po úpravě rovnic na tvar

x2+xy=2yz,y2+yz=2zx,z2+zx=2xyx^2+xy=2yz,\qquad y^2+yz=2zx,\qquad z^2+zx=2xyx2+xy=2yz,y2+yz=2zx,z2+zx=2xy

a jejich následném sečtení dostaneme x2+y2+z2+xy+yz+zx=2(xy+yz+zx)x^2+y^2+z^2+xy+yz+zx = 2(xy+yz+zx)x2+y2+z2+xy+yz+zx=2(xy+yz+zx), což je ekvivalentní s

x2+y2+z2−xy−yz−zx=0.x^2+y^2+z^2-xy-yz-zx=0.x2+y2+z2−xy−yz−zx=0.

Tuto rovnost můžeme vynásobit dvěma a přepsat na součet čtverců:

(x−y)2+(y−z)2+(z−x)2=0.(x-y)^2+(y-z)^2+(z-x)^2=0.(x−y)2+(y−z)2+(z−x)2=0.

Jelikož sčítáme tři nezáporná čísla, rovnost platí, jen pokud jsou všechna tři nulová, tedy x−y=0x-y=0x−y=0, y−z=0y-z=0y−z=0 a z−x=0z-x=0z−x=0. Z toho vyplývá, že x=y=zx=y=zx=y=z.

Dosazením do původních rovnic snadno ověříme, že každá trojice (t,t,t)(t,t,t)(t,t,t) pro t∈Rt\in\mathbb{R}t∈R je řešením.

Cvičení 4

V oboru reálných čísel řešte soustavu rovnic:

a2+b=c,b2+c=a,c2+a=b.\begin{align*} a^2+b&=c, \\ b^2+c&=a, \\ c^2+a&=b. \end{align*}a2+bb2+cc2+a​=c,=a,=b.​
✓Řešení

Sečtením daných tří rovnic máme

a2+b2+c2+a+b+c=a+b+c,a^2+b^2+c^2+a+b+c = a+b+c,a2+b2+c2+a+b+c=a+b+c,

z čehož po úpravě dostaneme

a2+b2+c2=0.a^2+b^2+c^2 = 0.a2+b2+c2=0.

Z toho nutně máme a2=0a^2=0a2=0, b2=0b^2=0b2=0 a c2=0c^2=0c2=0, což znamená a=b=c=0a=b=c=0a=b=c=0.

Dosazením do soustavy ověříme, že (0,0,0)(0,0,0)(0,0,0) je opravdu řešením.

Cvičení 5

V oboru reálných čísel vyřešte soustavu

z2=4(x−1),x2=4(y−1),y2=4(z−1).\begin{align*} z^2 &= 4(x-1),\\ x^2 &= 4(y-1),\\ y^2 &= 4(z-1).\\ \end{align*}z2x2y2​=4(x−1),=4(y−1),=4(z−1).​
✓Řešení

Sečtením rovnic dostaneme

x2+y2+z2=4(x+y+z−3).x^2+y^2+z^2=4(x+y+z-3).x2+y2+z2=4(x+y+z−3).

Nyní přeneseme všechno na levou stranu, 121212 napíšeme jako 4+4+44+4+44+4+4 a doplníme na čtverec:

=x2−4x+y2−4y+z2−4z+12=(x2−4x+4)+(y2−4y+4)+(z2−4z+4)=(x−2)2+(y−2)2+(z−2)2.\begin{align*} &\hphantom{=}x^2-4x+y^2-4y+z^2-4z+12\\ &=(x^2-4x+4)+(y^2-4y+4)+(z^2-4z+4)\\ &=(x-2)^2+(y-2)^2+(z-2)^2. \end{align*}​=x2−4x+y2−4y+z2−4z+12=(x2−4x+4)+(y2−4y+4)+(z2−4z+4)=(x−2)2+(y−2)2+(z−2)2.​

Tento součet by měl být roven nule, nutně tedy každý ze tří nezáporných sčítanců je roven 000. Zkouškou ověříme, že trojice (2,2,2)(2,2,2)(2,2,2) vyhovuje i původní soustavě.

Cvičení 6

Řešte soustavu v reálných číslech:

x(x+y+z)=20,y(x+y+z)=30,z(x+y+z)=50.\begin{align*} x(x+y+z)&=20,\\ y(x+y+z)&=30,\\ z(x+y+z)&=50.\\ \end{align*}x(x+y+z)y(x+y+z)z(x+y+z)​=20,=30,=50.​
✓Řešení

Všimněme si, že ve všech třech rovnicích se vyskytuje společný činitel x+y+zx+y+zx+y+z, sečtením rovnic ho tedy budeme umět vytknout před závorku:

x(x+y+z)+y(x+y+z)+z(x+y+z)=20+30+50,(x+y+z)(x+y+z)=100,(x+y+z)2=100.\begin{align*} x(x+y+z)+y(x+y+z)+z(x+y+z) &= 20+30+50, \\ (x+y+z)(x+y+z) &= 100, \\ (x+y+z)^2&=100. \\ \end{align*}x(x+y+z)+y(x+y+z)+z(x+y+z)(x+y+z)(x+y+z)(x+y+z)2​=20+30+50,=100,=100.​

Odtud dostáváme dvě možnosti pro hodnotu součtu x+y+zx+y+zx+y+z:

x+y+z=10nebox+y+z=−10.x+y+z = 10 \quad \text{nebo} \quad x+y+z = -10.x+y+z=10nebox+y+z=−10.

Rozebereme oba případy.

  • Pokud x+y+z=10x+y+z=10x+y+z=10, dosazením do původních rovnic dostaneme:
    x⋅10=20z cˇehozˇx=2,y⋅10=30z cˇehozˇy=3,z⋅10=50z cˇehozˇz=5.\begin{align*} x \cdot 10 &= 20 \quad\text{z čehož}\quad x=2, \\ y \cdot 10 &= 30 \quad\text{z čehož}\quad y=3, \\ z \cdot 10 &= 50 \quad\text{z čehož}\quad z=5. \end{align*}x⋅10y⋅10z⋅10​=20z cˇehozˇx=2,=30z cˇehozˇy=3,=50z cˇehozˇz=5.​
    Získali jsme řešení (2,3,5)(2,3,5)(2,3,5).
  • Pokud x+y+z=−10x+y+z=-10x+y+z=−10, podobně (−2,−3,−5)(-2,-3,-5)(−2,−3,−5).

Zkouškou správnosti se přesvědčíme, že obě trojice (2,3,5)(2,3,5)(2,3,5) a (−2,−3,−5)(-2,-3,-5)(−2,−3,−5) vyhovují.

2.3Využití uspořádání

Zdánlivě nejtrikovější způsob je využít symetrii a proměnné si bez újmy na obecnosti uspořádat a použít odhady.

Bez větších řečí si to ukážeme na našem příkladu:

Příklad 5

Metodou uspořádání proměnných řešte soustavu v množině reálných čísel:

x2+1=2y,y2+1=2x.\begin{align*} x^2+1 &= 2y, \\ y^2+1 &= 2x. \\ \end{align*}x2+1y2+1​=2y,=2x.​
✓Řešení

Uvědomme si, že soustava je v proměnných xxx a yyy symetrická, jelikož záměnou proměnných xxx a yyy dostáváme stejnou úlohu. Jinak řečeno, dvojice (x,y)(x,y)(x,y) je řešením právě když i dvojice (y,x)(y,x)(y,x). Tím pádem stačí najít ty dvojice, kde x≥yx \ge yx≥y, a ve výsledku k těmto dvojicím přidat dvojice s vyměněnými prvky. Pojďme na to:

Pokud máme x≥yx \ge yx≥y, tak 2x≥2y2x \ge 2y2x≥2y, takže y2+1≥x2+1y^2+1 \ge x^2+1y2+1≥x2+1, což dává y2≥x2y^2 \ge x^2y2≥x2. Z tohoto v obecnosti nevyplývá y≥xy \ge xy≥x, to platí jen pro kladné xxx a yyy. Jenže, naše xxx a yyy jsou určitě kladné, například v první rovnici máme x2+1=2yx^2+1=2yx2+1=2y, nalevo je číslo kladné, takže i 2y2y2y je kladné, takže i yyy, a podobně i xxx. Tím pádem z y2≥x2y^2 \ge x^2y2≥x2 opravdu vyplývá y≥xy \ge xy≥x. Máme tedy x≥yx \ge yx≥y a y≥xy \ge xy≥x, což dohromady dává x=yx=yx=y. Řešení potom dokončíme jako předtím a dostaneme jediné řešení (1,1)(1,1)(1,1).

Poznamenejme, že tato soustava nemá řešení, kdy by se proměnné nerovnaly, takže k nalezenému řešení (1,1)(1,1)(1,1) jsme nemuseli přidávat další. V následujícím velmi jednoduchém příkladu to tak nebude:

Příklad 6

Řešte soustavu v reálných číslech:

∣x−y∣=2,x+y=4.\begin{align*} |x-y| &= 2, \\ x+y &=4. \\ \end{align*}∣x−y∣x+y​=2,=4.​
✓Řešení

Soustava je symetrická, takže bez újmy na obecnosti x≥yx \ge yx≥y. Tím dostaneme soustavu dvou lineárních rovnic o dvou neznámých:

x−y=2,x+y=4,\begin{align*} x-y &= 2, \\ x+y &=4, \\ \end{align*}x−yx+y​=2,=4,​

o které se snadno přesvědčíme, že má jediné řešení (3,1)(3,1)(3,1). Původní soustava má tedy dvě řešení, (3,1)(3,1)(3,1) a (1,3)(1,3)(1,3).

Symetrie je fascinující věc. Její využití uspořádáním proměnných je velmi silná technika používaná ve všech oblastech matematiky. Kdy to vlastně můžeme udělat? V obecnosti: Když výměnou proměnných XXX a YYY dostaneme stejnou úlohu, tak stačí vyřešit úlohu v případě X≥YX \ge YX≥Y a argumentovat, že v případě Y≥XY \ge XY≥X je úloha symetrická.

V kontextu soustav rovnic můžeme mít případ, kdy máme rovnici s více proměnnými, ta je symetrická právě tehdy, když výměnou kterýchkoli dvou proměnných dostaneme stejnou úlohu: V takovém případě umíme proměnné uspořádat všechny, například pro úlohu s proměnnými x,y,zx,y,zx,y,z stačí vyřešit případ x≥y≥zx \ge y \ge zx≥y≥z a finální řešení přepermutovat, například pokud bychom měli řešení (3,2,1)(3,2,1)(3,2,1), tak máme dalších 5 řešení (3,1,2)(3,1,2)(3,1,2), (2,1,3)(2,1,3)(2,1,3), (2,3,1)(2,3,1)(2,3,1), (1,3,2)(1,3,2)(1,3,2).

V dalším příkladu si ukážeme, že něco uspořádat umíme i když nemáme úplnou symetrii:

Příklad 7

Řešte soustavu v reálných číslech:

x3+1=2y,y3+1=2z,z3+1=2x.\begin{align*} x^3 + 1 &=2y, \\ y^3 + 1 &=2z, \\ z^3 + 1 &=2x. \\ \end{align*}x3+1y3+1z3+1​=2y,=2z,=2x.​
✓Řešení

Tato soustava není symetrická: záměnou proměnných xxx a yyy nedostaneme úplně stejnou sadu tří rovnic. Vidíme však, že jistou formu symetrie vykazuje – rovnice jaksi dokola opakují proměnné x,y,zx,y,zx,y,z v tomto pořadí. Přesněji: Pokud nahradíme proměnné (x,y,z)(x,y,z)(x,y,z) proměnnými (z,x,y)(z,x,y)(z,x,y), tak dostaneme stejnou soustavu (přesvědčte se o tom). Takové soustavy nazýváme cyklické. V nich si sice nemůžeme dovolit uspořádat všechny proměnné jako u symetrických, avšak můžeme si dovolit bez újmy na obecnosti předpokládat, že nějaká z proměnných je největší/nejmenší. Pokud je např. xxx maximum z x,y,zx,y,zx,y,z a najdeme řešení například (3,2,1)(3,2,1)(3,2,1), tak díky cykličnosti soustavy získáme další dvě řešení (2,1,3)(2,1,3)(2,1,3) a (1,2,3)(1,2,3)(1,2,3).

Po dlouhém úvodu se konečně pusťme do příkladu. Jelikož naše soustava je cyklická, stačí vyřešit případ, kdy x=max⁡{x,y,z}x=\max\{x,y,z\}x=max{x,y,z}. Tehdy platí x≥zx \ge zx≥z, tedy x3+1≥z3+1x^3+1 \ge z^3+1x3+1≥z3+1 (jelikož funkce f ⁣:x→x3f\colon x\rightarrow x^3f:x→x3 je rostoucí). To ale z porovnání první a třetí rovnice znamená, že 2y≥2x2y \ge 2x2y≥2x, resp. y≥xy \ge xy≥x. To spolu s x≥yx \ge yx≥y dává x=yx=yx=y. To nám umožňuje použít y≥zy \ge zy≥z podobným způsobem, 2z=y3+1≥z3+1=2x2z=y^3+1 \ge z^3+1 = 2x2z=y3+1≥z3+1=2x, takže z≥xz \ge xz≥x, tedy z=xz=xz=x, dohromady x=y=zx=y=zx=y=z.

Všechny rovnice tedy mají tvar t3+1=2tt^3+1=2tt3+1=2t, ekvivalentně t3−2t+1=0t^3-2t+1=0t3−2t+1=0. To je sice kubická rovnice, avšak naštěstí snadno uhádneme její kořen t=1t=1t=1, takže standardním způsobem dělení mnohočlenu mnohočlenem přijdeme na rozklad:

t3−2t+1=(t−1)(t2+t−1)t^3-2t+1 =(t-1)(t^2+t-1)t3−2t+1=(t−1)(t2+t−1)

Poslední rovnici už hravě vyřešíme a zjistíme, že má tři řešení t=1t=1t=1 a t=12(−1±5)t=\frac12(-1\pm\sqrt5)t=21​(−1±5​), která díky ekvivalentnosti použitých úprav vyhovují i původní rovnici t3+1=2tt^3+1=2tt3+1=2t.

Soustava má tři řešení tvaru (x,y,z)=(t,t,t)(x,y,z)=(t,t,t)(x,y,z)=(t,t,t), kde t∈{1,12(−1±5)}t \in \{1, \frac12(-1\pm\sqrt5)\}t∈{1,21​(−1±5​)}.

Cvičení 7

V oboru reálných čísel řešte soustavu rovnic

x=y+2,y=x+2.\begin{align*} x &= \sqrt{y+2},\\ y &= \sqrt{x+2}.\\ \end{align*}xy​=y+2​,=x+2​.​
✓Řešení

Soustava je symetrická, bez újmy na obecnosti předpokládejme, že x≥yx \ge yx≥y. Jelikož funkce f(t)=t+2f(t)=\sqrt{t+2}f(t)=t+2​ je rostoucí, platí

x≥y  ⟹  x+2≥y+2,x \ge y \implies \sqrt{x+2} \ge \sqrt{y+2},x≥y⟹x+2​≥y+2​,

takže použitím soustavy máme y≥xy \ge xy≥x. Z x≥yx \ge yx≥y a y≥xy \ge xy≥x nutně vyplývá x=yx=yx=y.

Dosazením do první rovnice dostaneme x=x+2x=\sqrt{x+2}x=x+2​. Po umocnění na druhou máme x2=x+2x^2=x+2x2=x+2, což je kvadratická rovnice s kořeny x=2x=2x=2 a x=−1x=-1x=−1, takže (x,y)(x,y)(x,y) je buď (2,2)(2,2)(2,2) nebo (−1,−1)(-1,-1)(−1,−1). Zkouškou však projde pouze první dvojice.

Soustava má jediné řešení (x,y)=(2,2)(x,y)=(2,2)(x,y)=(2,2).

Cvičení 8

Určete všechny trojice (x,y,z)(x,y,z)(x,y,z) reálných čísel, pro které platí

(x+y)5=32z,(y+z)5=32x,(z+x)5=32y.\begin{align*} (x+y)^5 &= 32z, \\ (y+z)^5 &= 32x, \\ (z+x)^5 &= 32y. \\ \end{align*}(x+y)5(y+z)5(z+x)5​=32z,=32x,=32y.​
✓Řešení

Soustava je symetrická, proto bez újmy na obecnosti předpokládejme, že x≥y≥zx \ge y \ge zx≥y≥z. Potom i 32x≥32y≥32z32x \ge 32y \ge 32z32x≥32y≥32z, podle soustavy tedy máme

(y+z)5≥(z+x)5≥(x+y)5.(y+z)^5 \ge (z+x)^5 \ge (x+y)^5.(y+z)5≥(z+x)5≥(x+y)5.

Jelikož funkce f ⁣:t→t5f\colon t \rightarrow t^5f:t→t5 je rostoucí, dostáváme z toho

y+z≥z+x≥x+y,y+z \ge z+x \ge x+y,y+z≥z+x≥x+y,

resp. y≥xy \ge xy≥x z první a z≥yz \ge yz≥y z druhé. Spolu s předpokladem x≥y≥zx \ge y \ge zx≥y≥z to znamená x=y=zx=y=zx=y=z. Dosazením do první rovnice dostaneme (2x)5=32x(2x)^5=32x(2x)5=32x.

32x5−32x=0  ⟹  32x(x4−1)=0  ⟹  32x(x−1)(x+1)(x2+1)=0,32x^5-32x=0 \implies 32x(x^4-1)=0 \implies 32x(x-1)(x+1)(x^2+1)=0,32x5−32x=0⟹32x(x4−1)=0⟹32x(x−1)(x+1)(x2+1)=0,

takže (jelikož x2+1>0x^2+1>0x2+1>0) x=0x=0x=0, x=1x=1x=1 nebo x=−1x=-1x=−1.

Zkouškou se přesvědčíme, že nalezená řešení (0,0,0)(0,0,0)(0,0,0), (1,1,1)(1,1,1)(1,1,1) a (−1,−1,−1)(-1,-1,-1)(−1,−1,−1) opravdu vyhovují.

Cvičení 9

Určete všechny trojice (x,y,z)(x,y,z)(x,y,z) reálných čísel, pro které platí

x5=5y3−4z,y5=5z3−4x,z5=5x3−4y.\begin{align*} x^5 &= 5y^3 - 4z, \\ y^5 &= 5z^3 - 4x, \\ z^5 &= 5x^3 - 4y. \\ \end{align*}x5y5z5​=5y3−4z,=5z3−4x,=5x3−4y.​
✓Řešení

Soustava není symetrická, takže nemůžeme předpokládat x≥y≥zx \ge y \ge zx≥y≥z. Je však cyklická, bez újmy na obecnosti nechť x=max⁡{x,y,z}x=\max\{x,y,z\}x=max{x,y,z}. Tím pádem x≥zx \ge zx≥z, a tedy x5≥z5x^5 \ge z^5x5≥z5. Podívejme se, co nám říká první a třetí rovnice:

5y3−4z≥5x3−4y,4y−4z≥5x3−5y3.\begin{align*} 5y^3 - 4z &\ge 5x^3 - 4y, \\ 4y - 4z &\ge 5x^3 - 5y^3. \end{align*}5y3−4z4y−4z​≥5x3−4y,≥5x3−5y3.​

Jelikož však také x≥yx \ge yx≥y, tak i 5x3≥5y35x^3 \ge 5y^35x3≥5y3, takže poslední nerovnost znamená dokonce 4y−4z≥04y-4z \ge 04y−4z≥0, tedy y≥zy \ge zy≥z. Tím pádem y5≥z5y^5 \ge z^5y5≥z5. Podívejme se, co nám říká druhá a třetí rovnice:

5z3−4x≥5x3−4y4y−4x≥5x3−5z3.\begin{align*} 5z^3-4x &\ge 5x^3 - 4y\\ 4y - 4x &\ge 5x^3-5z^3. \end{align*}5z3−4x4y−4x​≥5x3−4y≥5x3−5z3.​

Podobně jako v předešlém porovnání máme y≥xy \ge xy≥x. Spolu s x≥yx \ge yx≥y to ale znamená x=yx=yx=y. Poslední nerovnost potom znamená 0≥5x3−5z30 \ge 5x^3-5z^30≥5x3−5z3, takže z3≥x3z^3 \ge x^3z3≥x3, což dává z≥xz \ge xz≥x, což spolu s x≥zx \ge zx≥z znamená i x=zx=zx=z. Nutně tedy x=y=zx=y=zx=y=z.

Dosazením x=y=zx=y=zx=y=z do první rovnice dostaneme x5=5x3−4xx^5 = 5x^3 - 4xx5=5x3−4x, čili x5−5x3+4x=0x^5-5x^3+4x=0x5−5x3+4x=0. Vidíme, že x=0x=0x=0 je kořen, máme tedy x(x4−5x2+4)=0x(x^4-5x^2+4)=0x(x4−5x2+4)=0. Mnohočlen x4−5x2+4x^4-5x^2+4x4−5x2+4 je zjevně kvadratický v proměnné t=x2t=x^2t=x2, řešením rovnice t2−5t+4=0t^2-5t+4=0t2−5t+4=0 snadno najdeme kořeny t=4t=4t=4 a t=1t=1t=1. Naše rovnice se tedy dá rozložit jako x(x2−4)(x2−1)=0x(x^2-4)(x^2-1)=0x(x2−4)(x2−1)=0, takže ve finále má 5 kořenů: 000, ±1\pm 1±1, ±2\pm 2±2.

Zkouškou se přesvědčíme, že všech 5 nalezených řešení (0,0,0)(0,0,0)(0,0,0), (−1,−1,−1)(-1,-1,-1)(−1,−1,−1), (1,1,1)(1,1,1)(1,1,1), (−2,−2,−2)(-2,-2,-2)(−2,−2,−2), (2,2,2)(2,2,2)(2,2,2) vyhovuje.

3Co si zapamatovat

3.1Techniky řešení soustav

  • Sčítejte a odčítejte rovnice. V některých úlohách může také pomoci je násobit nebo dělit.
  • Hledejte rozklady výrazů na součin.
  • Sledujte symetrii, resp. cykličnost a bez újmy na obecnosti uspořádejte proměnné, resp. předpokládejte, která je největší nebo nejmenší. Nezapomínejte zahrnout symetrická, resp. cyklická řešení do finální odpovědi.
  • Všímejte si, zda se výrazy nedají upravit na součty čtverců.
  • Nezapomínejte na zkoušku správnosti – i když technicky není potřebná, často je snazší ji udělat než precizně zdůvodnit, že není potřeba.

Poznámka. Je mnoho technik, ke kterým jsme se nedostali – nejběžnější z nich je využití složitějších nerovností. K takovýmto soustavám se vrátíme v materiálu o nerovnostech.

3.2Obecně užitečné poznatky

  • Kdykoli vidíme x2+y2+z2=xy+yz+zxx^2+y^2+z^2 = xy+yz+zxx2+y2+z2=xy+yz+zx, znamená to hned x=y=zx=y=zx=y=z (dokonce levá strana je vždy alespoň tak velká jako pravá a rovnost nastává jen pro x=y=zx=y=zx=y=z).
  • Symetrie a cykličnost se neváže pouze na soustavy rovnic – ve všech částech matematiky je velmi důležité něco bez újmy na obecnosti předpokládat a tím si zjednodušit úlohu.

4Další úlohy

Aby toho nebylo málo, zde je několik dalších úloh. Všechny různě kombinují metody, které jsme se naučili nebo viděli po cestě (jako rozklady na součin, doplňování na čtverec, analyzování případů, sčítání/odčítání rovnic atd.). Úlohy jsou řazeny přibližně podle obtížnosti.

Úloha 1

74. ročník MO, krajské B, úloha 1

V oboru reálných čísel řešte soustavu rovnic

x2+4y2+z2−4xy−2z+1=0,y2−xy−2y+2x=0.\begin{align*} x^2+4y^2+z^2-4xy-2z+1&=0,\\ y^2-xy-2y+2x&=0. \end{align*}x2+4y2+z2−4xy−2z+1y2−xy−2y+2x​=0,=0.​
1Nápověda

Všimněte si, že druhá rovnice se vlastně dá rozložit na součin. To pomůže při zjednodušení první rovnice.

2Nápověda

Druhá rovnice nám dává (y−x)(y−2)=0(y-x)(y-2)=0(y−x)(y−2)=0. To dává dva případy, y=xy=xy=x a y=2y=2y=2. Dosadíme do první rovnice a všimněme si, že vypadá velmi čtvercovitě.

✓Řešení

Druhou rovnici si postupným vytýkáním rozložíme na součin:

y(y−2)−x(y−2)=0  ⟹  (y−x)(y−2)=0.y(y-2) - x(y-2) = 0 \implies (y-x)(y-2) = 0.y(y−2)−x(y−2)=0⟹(y−x)(y−2)=0.

Tato rovnost nastane právě tehdy, když y=xy=xy=x nebo y=2y=2y=2. Rozebereme oba případy.

  • Pokud y=xy=xy=x, dosazením do první rovnice dostaneme
    x2+4x2+z2−4x2−2z+1=0,x^2+4x^2+z^2-4x^2-2z+1=0,x2+4x2+z2−4x2−2z+1=0,
    což se po úpravě změní na
    x2+(z−1)2=0.x^2 + (z-1)^2 = 0.x2+(z−1)2=0.
    Jelikož jde o součet dvou nezáporných čísel, rovnost může nastat, jen pokud jsou oba sčítanci nuloví. Tedy x=0x=0x=0 a z=1z=1z=1. Jelikož y=xy=xy=x, máme řešení (0,0,1)(0,0,1)(0,0,1).
  • Pokud y=2y=2y=2, dosazením do první rovnice dostaneme
    x2+4(22)+z2−4x(2)−2z+1=0,x^2+4(2^2)+z^2-4x(2)-2z+1 = 0,x2+4(22)+z2−4x(2)−2z+1=0,
    což po úpravě a doplnění na čtverec dává
    x2−8x+16+z2−2z+1=0,(x−4)2+(z−1)2=0.\begin{align*} x^2-8x+16+z^2-2z+1&=0,\\ (x-4)^2 + (z-1)^2 &= 0. \end{align*}x2−8x+16+z2−2z+1(x−4)2+(z−1)2​=0,=0.​
    Podobně jako v prvním případě, odtud vyplývá x=4x=4x=4 a z=1z=1z=1. Jelikož jsme předpokládali y=2y=2y=2, máme řešení (4,2,1)(4,2,1)(4,2,1).

Zkouškou správnosti se přesvědčíme, že obě nalezené trojice (0,0,1)(0,0,1)(0,0,1) a (4,2,1)(4,2,1)(4,2,1) jsou řešeními soustavy.

Úloha 2

57. ročník MO, celostátní kolo A v Česku†, úloha 1

Řešte soustavu v reálných číslech:

x+y2=y3,y+x2=x3.\begin{align*} x + y^2 &= y^3, \\ y + x^2 &= x^3. \\ \end{align*}x+y2y+x2​=y3,=x3.​
1Nápověda

Odečteme rovnice a rozložíme na součin.

2Nápověda

Po odečtení rovnic a rozložení na součin máme, že buď x=yx=yx=y, nebo x2+xy+y2−x−y+1=0x^2+xy+y^2-x-y+1=0x2+xy+y2−x−y+1=0. Druhá rovnice je neevidentní. Přímočarý způsob jejího řešení je, že jednu proměnnou (např. xxx) považujeme za neznámou a druhou (např. yyy) za parametr a řešíme kvadratickou rovnici. Hezčí způsob je však najít rozklad na součet čtverců, k čemuž podobně jako při analýze x2+y2+z2−xy−yz−zxx^2+y^2+z^2-xy-yz-zxx2+y2+z2−xy−yz−zx potřebujeme nejprve násobit dvěma.

✓Řešení

Odečtením rovnic dostaneme x−y−(x2−y2)=y3−x3x-y-(x^2-y^2)=y^3-x^3x−y−(x2−y2)=y3−x3, což po vytknutí členu (x−y)(x-y)(x−y) vede na

(x−y)(1−x−y+x2+xy+y2)=0.(x-y)(1 - x - y + x^2+xy+y^2) = 0.(x−y)(1−x−y+x2+xy+y2)=0.

To nám dává dvě možnosti.

  • Pokud x=yx=yx=y, dosazením do první rovnice soustavy máme x+x2=x3x+x^2=x^3x+x2=x3, čili x(x2−x−1)=0x(x^2-x-1)=0x(x2−x−1)=0. Řešeními jsou x=0x=0x=0 a kořeny rovnice x2−x−1=0x^2-x-1=0x2−x−1=0, tedy x=1±52x=\frac{1\pm\sqrt{5}}{2}x=21±5​​. Získáváme tak tři řešení: (0,0)(0,0)(0,0), (1+52,1+52)(\frac{1+\sqrt{5}}{2}, \frac{1+\sqrt{5}}{2})(21+5​​,21+5​​) a (1−52,1−52)(\frac{1-\sqrt{5}}{2}, \frac{1-\sqrt{5}}{2})(21−5​​,21−5​​).
  • Pokud x2+xy+y2−x−y+1=0x^2+xy+y^2-x-y+1=0x2+xy+y2−x−y+1=0, vynásobíme rovnici dvěma a vhodně přeuspořádáme členy do součtu tří čtverců:
    2x2+2xy+2y2−2x−2y+2=0,(x2−2x+1)+(y2−2y+1)+(x2+2xy+y2)=0,(x−1)2+(y−1)2+(x+y)2=0.\begin{align*} 2x^2+2xy+2y^2-2x-2y+2&=0, \\ (x^2-2x+1) + (y^2-2y+1) + (x^2+2xy+y^2) &= 0, \\ (x-1)^2 + (y-1)^2 + (x+y)^2 &= 0. \end{align*}2x2+2xy+2y2−2x−2y+2(x2−2x+1)+(y2−2y+1)+(x2+2xy+y2)(x−1)2+(y−1)2+(x+y)2​=0,=0,=0.​
    Součet tří nezáporných čísel je nula, právě když jsou všechna tři nulová. Muselo by tedy platit x−1=0x-1=0x−1=0, y−1=0y-1=0y−1=0 a x+y=0x+y=0x+y=0. První dvě rovnice dávají x=1x=1x=1 a y=1y=1y=1, což je ve sporu se třetí rovnicí. Tento případ tedy nemá žádné řešení.

Soustava má proto právě tři řešení uvedená v prvním případě.

Úloha 3

70. ročník MO, školní B, úloha 1

Pro reálná čísla xxx, yyy, zzz platí

∣x+y∣=1−z,∣y+z∣=1−x,∣z+x∣=1−y.\begin{align*} |x+y|&=1-z,\\ |y+z|&=1-x,\\ |z+x|&=1-y. \end{align*}∣x+y∣∣y+z∣∣z+x∣​=1−z,=1−x,=1−y.​

Zjistěte, jakých všech hodnot může nabývat součet x+y+zx+y+zx+y+z. Pro každý vyhovující součet uveďte příklad příslušných čísel xxx, yyy, zzz.

1Nápověda

S absolutními hodnotami dobře funguje umocňování na druhou, díky tomu se ztrácejí.

2Nápověda

Po odstranění absolutních hodnot je možné například každou dvojici rovnic odečíst a rozložit na součin (náš cíl není najít všechna řešení, ale jen možné hodnoty součtu x+y+zx+y+zx+y+z, což nám pomůže v diskusi). Ještě rychlejší řešení je překvapivě sečíst všechny rovnice. V každém případě nezapomeňte ověřit, že pro nalezené kandidáty pro x+y+zx+y+zx+y+z opravdu existují x,y,zx,y,zx,y,z, pro která je součet dosažitelný.

✓Řešení

Abychom se zbavili absolutních hodnot, umocníme každou ze tří rovnic na druhou:

(x+y)2=(1−z)2,(y+z)2=(1−x)2,(z+x)2=(1−y)2.\begin{align*} (x+y)^2 &= (1-z)^2, \\ (y+z)^2 &= (1-x)^2, \\ (z+x)^2 &= (1-y)^2. \end{align*}(x+y)2(y+z)2(z+x)2​=(1−z)2,=(1−x)2,=(1−y)2.​

Sečtením těchto tří rovnic a roznásobením všech závorek dostaneme:

2x2+2y2+2z2+2xy+2yz+2zx=3−2(x+y+z)+x2+y2+z2.2x^2 + 2y^2 + 2z^2 + 2xy + 2yz + 2zx = 3 - 2(x+y+z) + x^2 + y^2 + z^2.2x2+2y2+2z2+2xy+2yz+2zx=3−2(x+y+z)+x2+y2+z2.

Tuto rovnici zjednodušíme odečtením výrazu x2+y2+z2x^2+y^2+z^2x2+y2+z2 od obou stran. Zůstane nám:

x2+y2+z2+2xy+2yz+2zx=3−2(x+y+z).x^2+y^2+z^2 + 2xy+2yz+2zx = 3 - 2(x+y+z).x2+y2+z2+2xy+2yz+2zx=3−2(x+y+z).

Výraz na levé straně je přesně vzorec pro (x+y+z)2(x+y+z)^2(x+y+z)2. Pokud označíme součet S=x+y+zS = x+y+zS=x+y+z, rovnice tak přejde do tvaru S2=3−2SS^2 = 3 - 2SS2=3−2S, čili S2+2S−3=0S^2 + 2S - 3 = 0S2+2S−3=0. Rozkladem na součin (S+3)(S−1)=0(S+3)(S-1)=0(S+3)(S−1)=0 najdeme dvě možné hodnoty pro součet: S=1S=1S=1 a S=−3S=-3S=−3.

Musíme ještě ověřit, zda jsou obě tyto hodnoty skutečně dosažitelné.

  • Pro S=1S=1S=1 můžeme zvolit (x,y,z)=(1,0,0)(x,y,z)=(1,0,0)(x,y,z)=(1,0,0). Snadno ověříme, že to vyhovuje.
  • Pro S=−3S=-3S=−3 stačí zase vzít (x,y,z)=(−1,−1,−1)(x,y,z)=(-1,-1,-1)(x,y,z)=(−1,−1,−1).

Možné hodnoty součtu x+y+zx+y+zx+y+z jsou tedy 111 a −3-3−3.

Dodejme, že úloha má další možné způsoby řešení, můžeme například diskutovat znaménka výrazů x+yx+yx+y, y+zy+zy+z, z+xz+xz+x.

Úloha 4

71. ročník MO, krajské A, úloha 2

V oboru kladných† reálných čísel řešte soustavu rovnic

x2+2y2=1x+2y+3z,y2+2z2=2x+3y+4z,z2+2x2=3x+4y+5z.\begin{align*} x^2 + 2y^2 &= \hphantom{1}x + 2y + 3z, \\ y^2 + 2z^2 &= 2x + 3y + 4z, \\ z^2 + 2x^2 &= 3x + 4y + 5z. \end{align*}x2+2y2y2+2z2z2+2x2​=1x+2y+3z,=2x+3y+4z,=3x+4y+5z.​
1Nápověda

Všimněte si, že po sečtení všech rovnic máme na pravé straně 6x+9y+12z6x+9y+12z6x+9y+12z, což je jaksi podezřele podobné pravé straně jedné z našich rovnic.

2Nápověda

Trikem je sečíst všechny rovnice a odečíst dvojnásobek druhé rovnice, tím úplně vynulujeme pravou stranu a na levé zůstane x2=z2x^2=z^2x2=z2, což díky kladnosti x,y,zx,y,zx,y,z dává x=zx=zx=z.

✓Řešení

Sečtením všech tří rovnic dostaneme

3x2+3y2+3z2=6x+9y+12z.3x^2+3y^2+3z^2 = 6x+9y+12z.3x2+3y2+3z2=6x+9y+12z.

Pravá strana je přesně trojnásobkem pravé strany druhé rovnice. Odečtením trojnásobku druhé rovnice od součtu všech rovnic tak získáme rovnici s nulovou pravou stranou:

(3x2+3y2+3z2)−3(y2+2z2)=0.(3x^2+3y^2+3z^2) - 3(y^2+2z^2) = 0.(3x2+3y2+3z2)−3(y2+2z2)=0.

Po úpravě máme 3x2−3z2=03x^2 - 3z^2 = 03x2−3z2=0, čili x2=z2x^2=z^2x2=z2. Jelikož x,y,zx,y,zx,y,z jsou kladná reálná čísla, vyplývá odtud x=zx=zx=z.

Dosazením z=xz=xz=x do prvních dvou rovnic soustavy dostaneme:

x2+2y2=4x+2y=2(2x+y),y2+2x2=6x+3y=3(2x+y),\begin{align*} x^2 + 2y^2 &= 4x + 2y = 2(2x+y), \\ y^2 + 2x^2 &= 6x + 3y = 3(2x+y), \\ \end{align*}x2+2y2y2+2x2​=4x+2y=2(2x+y),=6x+3y=3(2x+y),​

Vidíme, že 3(x2+2y2)=2(y2+2x2)3(x^2+2y^2) = 2(y^2+2x^2)3(x2+2y2)=2(y2+2x2), z čehož 4y2=x24y^2=x^24y2=x2, tedy z kladnosti máme 2y=x2y=x2y=x. Zpětným dosazením do např. první rovnice dostaneme (2y)2+2y2=2(4y+y)(2y)^2 + 2y^2 = 2(4y+y)(2y)2+2y2=2(4y+y), tedy 6y2=10y6y^2=10y6y2=10y, takže buď y=0y=0y=0, nebo y=5/3y=5/3y=5/3.

Dohromady máme dva kandidáty na řešení: (0,0,0)(0,0,0)(0,0,0), (10/3,5/3,10/3)(10/3,5/3,10/3)(10/3,5/3,10/3). Zkouškou snadno ověříme, že obě trojice vyhovují.

Úloha 5

V oboru reálných čísel řešte soustavu rovnic

a3+b=c,b3+c=d,c3+d=a,d3+a=b.\begin{align*} a^3+b &= c, \\ b^3+c &= d, \\ c^3+d &= a, \\ d^3+a &= b. \end{align*}a3+bb3+cc3+dd3+a​=c,=d,=a,=b.​
1Nápověda

Soustava je cyklická, stačí tedy řešit případ, kdy a=max⁡{a,b,c,d}a=\max\{a,b,c,d\}a=max{a,b,c,d}. Tím pádem a3≥b3a^3 \ge b^3a3≥b3 atd., máme více možností, jak to využít. Jedna z nich nám dá další nerovnost mezi a,b,c,da,b,c,da,b,c,d.

2Nápověda

Klíčem je využít a3≥c3a^3 \ge c^3a3≥c3, to nám dává c−b≥a−dc-b \ge a-dc−b≥a−d, což po úpravě znamená d−b≥a−cd-b \ge a-cd−b≥a−c, takže nutně d≥bd \ge bd≥b. Co nám dává d3≥b3d^3 \ge b^3d3≥b3?

✓Řešení

Soustava je cyklická, proto stačí vyřešit a=max⁡{a,b,c,d}a=\max\{a,b,c,d\}a=max{a,b,c,d}. Potom a≥ca \ge ca≥c, takže i a3≥c3a^3 \ge c^3a3≥c3. Z první a třetí rovnice tak dostaneme c−b≥a−dc-b \ge a-dc−b≥a−d, což upravíme na d−b≥a−cd-b \ge a-cd−b≥a−c. Jelikož a≥ca \ge ca≥c, je pravá strana nezáporná, tedy d≥bd \ge bd≥b.

Z nerovnosti d≥bd \ge bd≥b podobně odvodíme d3≥b3d^3 \ge b^3d3≥b3, což po dosazení z druhé a čtvrté rovnice dává b−a≥d−cb-a \ge d-cb−a≥d−c, tedy b−d≥a−cb-d \ge a-cb−d≥a−c. Jenže a≥ca \ge ca≥c, tedy b≥db \ge db≥d, což dohromady s d≥bd \ge bd≥b dává d=bd=bd=b, a následně b−d≥a−cb-d \ge a-cb−d≥a−c dává 0≥a−c0 \ge a-c0≥a−c, takže c=ac=ac=a.

Dosazením do soustavy ji zredukujeme na

a3+b=a,b3+a=b.\begin{align*} a^3+b &= a, \\ b^3+a &= b. \end{align*}a3+bb3+a​=a,=b.​

Sečtením rovnic dostaneme a3+b3=0a^3+b^3=0a3+b3=0, takže a3=(−b)3a^3=(-b)^3a3=(−b)3, z čehož b=−ab=-ab=−a. Dosazením už máme jen jednu rovnici a3−a=aa^3-a=aa3−a=a, která je ekvivalentní s a(a2−2)=0a(a^2-2)=0a(a2−2)=0, takže a=0a=0a=0 nebo a=±2a=\pm \sqrt2a=±2​.

Zkouškou snadno ověříme, že všechny čtveřice

(0,0,0,0),(2,−2,2,−2),(−2,2,−2,2)(0,0,0,0), (\sqrt{2}, -\sqrt{2}, \sqrt{2}, -\sqrt{2}), (-\sqrt{2}, \sqrt{2}, -\sqrt{2}, \sqrt{2})(0,0,0,0),(2​,−2​,2​,−2​),(−2​,2​,−2​,2​)

jsou řešením.

Úloha 6

Najděte nejmenší čtyřmístné přirozené číslo nnn, pro které má soustava

x3+y3+x2y+y2x=n,x2+y2+x+y=n+1\begin{align*} x^3+y^3+x^2y+y^2x&=n,\\ x^2+y^2+x+y&=n+1 \end{align*}x3+y3+x2y+y2xx2+y2+x+y​=n,=n+1​

pouze celočíselná řešení.

1Nápověda

Prvním krokem je všimnout si, že levá strana rovnice se vlastně dá rozložit na součin výrazů podezřele podobných těm ve druhé rovnici.

2Nápověda

Platí x3+y3+x2y+y2x=(x+y)(x2+y2)x^3+y^3+x^2y+y^2x=(x+y)(x^2+y^2)x3+y3+x2y+y2x=(x+y)(x2+y2). Druhá rovnice je přitom (x+y)+(x2+y2)=n+1(x+y)+(x^2+y^2)=n+1(x+y)+(x2+y2)=n+1. Čísla A=x+yA=x+yA=x+y, B=x2+y2B=x^2+y^2B=x2+y2 tedy splňují AB=nAB=nAB=n, A+B=n+1A+B=n+1A+B=n+1. Která to asi mohou být? Formálně je umíme odvodit buď uvědoměním si, že z Vietových† vztahů A,BA,BA,B musí být kořeny kvadratické rovnice t2−(n+1)t+n=0t^2-(n+1)t+n=0t2−(n+1)t+n=0 a tu vyřešit; případně můžeme dosadit B=n+1−AB=n+1-AB=n+1−A do první rovnice atd. V každém případě získáme dvě možnosti pro (A,B)(A,B)(A,B). Jedna z nich se dá vyloučit rychle (nezapomínejme, že nnn je čtyřciferné číslo, tedy je kladné).

✓Řešení

Platí x3+y3+x2y+y2x=(x+y)(x2+y2)x^3+y^3+x^2y+y^2x=(x+y)(x^2+y^2)x3+y3+x2y+y2x=(x+y)(x2+y2). Pokud označíme A=x+yA=x+yA=x+y a B=x2+y2B=x^2+y^2B=x2+y2, soustava se ekvivalentně přepíše do tvaru AB=nAB=nAB=n a A+B=n+1A+B=n+1A+B=n+1. Z Vietových vztahů vyplývá, že AAA a BBB jsou kořeny kvadratické rovnice t2−(n+1)t+n=0t^2-(n+1)t+n=0t2−(n+1)t+n=0, kterou můžeme rozložit jako (t−1)(t−n)=0(t-1)(t-n)=0(t−1)(t−n)=0. Možné hodnoty pro dvojici {A,B}\{A,B\}{A,B} jsou tedy {1,n}\{1,n\}{1,n}. Rozeberieme oba případy.

  • Nechť x+y=nx+y=nx+y=n a x2+y2=1x^2+y^2=1x2+y2=1. Jelikož x,yx,yx,y jsou celá čísla, z druhé rovnice máme x,y≤1x,y \leq 1x,y≤1. Součet x+yx+yx+y rovný nnn tedy určitě nebude čtyřciferné číslo.
  • Nechť x+y=1x+y=1x+y=1 a x2+y2=nx^2+y^2=nx2+y2=n. Alespoň jedno z čísel x,yx,yx,y je kladné (jinak by x+y≤0x+y \leq 0x+y≤0), bez újmy na obecnosti nechť je to xxx.Dosazením y=1−xy=1-xy=1−x do druhé rovnice dostaneme x2+(1−x)2=nx^2+(1-x)^2=nx2+(1−x)2=n, tedy n=2x2−2x+1n=2x^2-2x+1n=2x2−2x+1. Funkce f(x)=2x2−2x+1f(x)=2x^2-2x+1f(x)=2x2−2x+1 je zřejmě pro x≥1x \ge 1x≥1 rostoucí. Cílem je najít nejmenší xxx, pro které je f(x)f(x)f(x) čtyřciferné. To se dá řešením nerovnice 2x2−2x+1≥10002x^2-2x+1 \ge 10002x2−2x+1≥1000, nebo zkoušením, odpověď je x=23x=23x=23, jelikož f(22)=925f(22)=925f(22)=925 a f(23)=1013f(23)=1013f(23)=1013.Na druhé straně, pro n=1013n=1013n=1013 má rovnice 2x2−2x+1=10132x^2-2x+1=10132x2−2x+1=1013 dvě řešení x=23x=23x=23 a x=−22x=-22x=−22, čemuž odpovídají y=−22y=-22y=−22 a y=23y=23y=23, takže obě celočíselná.Odpověď je n=1013n=1013n=1013.

Úloha 7

64. ročník MO, celostátní kolo A, úloha 4

V oboru reálných čísel vyřešte soustavu rovnic

a(b2+c)=c(c+ab),b(c2+a)=a(a+bc),c(a2+b)=b(b+ca).\begin{align*} a(b^2 + c) &= c(c + ab),\\ b(c^2 + a) &= a(a + bc),\\ c(a^2 + b) &= b(b + ca). \end{align*}a(b2+c)b(c2+a)c(a2+b)​=c(c+ab),=a(a+bc),=b(b+ca).​
1Nápověda

Sčítání a odčítání nevede k ničemu rozložitelnému. Trikem v této úloze je použít násobení rovnic. Když například vynásobíme rovnice tak, jak jsou, tak můžeme v případě abc≠0abc \neq 0abc=0 krátit. To nám něco dá, ale prozradím, že nic extra užitečného. Klíčem je násobit rovnice po menší úpravě každé z nich.

2Nápověda

Upravíme první rovnici přeuspořádáním členů:

a(b2+c)=c(c+ab),ab2+ac=c2+abc,ab2−abc=c2−ac,ab(b−c)=c(c−a).\begin{align*} a(b^2+c) &= c(c+ab), \\ ab^2 + ac &= c^2 + abc, \\ ab^2 - abc &= c^2 - ac, \\ ab(b-c) &= c(c-a). \end{align*}a(b2+c)ab2+acab2−abcab(b−c)​=c(c+ab),=c2+abc,=c2−ac,=c(c−a).​

Nyní už umíme násobit a za předpokladu vzájemné různosti a,b,ca,b,ca,b,c a jejich nenulovosti to dá užitečné věci. Nebude to konec, ale budeme blízko.

✓Řešení

Upravíme první rovnici přeuspořádáním členů:

a(b2+c)=c(c+ab),ab2+ac=c2+abc,ab2−abc=c2−ac,ab(b−c)=c(c−a).\begin{align*} a(b^2+c) &= c(c+ab), \\ ab^2 + ac &= c^2 + abc, \\ ab^2 - abc &= c^2 - ac, \\ ab(b-c) &= c(c-a). \end{align*}a(b2+c)ab2+acab2−abcab(b−c)​=c(c+ab),=c2+abc,=c2−ac,=c(c−a).​

Když takto upravíme zbývající rovnice, dostaneme:

ab(b−c)=c(c−a),bc(c−a)=a(a−b),ca(a−b)=b(b−c).\begin{align*} ab(b-c) &= c(c-a), \tag1 \\ bc(c-a) &= a(a-b), \tag2 \\ ca(a-b) &= b(b-c). \tag3 \end{align*}ab(b−c)bc(c−a)ca(a−b)​=c(c−a),=a(a−b),=b(b−c).​(1)(2)(3)​

Rozebereme několik případů.

  • Pokud je nějaká proměnná nulová, například a=0a=0a=0, tak z první rovnice máme 0=c20=c^20=c2, takže c=0c=0c=0, což zase ve třetí rovnici dává b=0b=0b=0. Máme (0,0,0)(0,0,0)(0,0,0), což je opravdu řešení. Předpokládejme tedy, že a,b,ca,b,ca,b,c jsou nenulové.
  • Pokud jsou všechny proměnné nenulové, ale nějaké dvě se rovnají, například a=ba=ba=b, tak z druhé rovnice bc(c−a)=0bc(c-a)=0bc(c−a)=0 dává díky nenulovosti b,cb,cb,c rovnost c=ac=ac=a, takže všechny tři proměnné se rovnají. Snadno ověříme, že každá trojice (t,t,t)(t,t,t)(t,t,t) je řešením soustavy (zahrnuje už i nalezené řešení (0,0,0)(0,0,0)(0,0,0)). Předpokládejme tedy, že a,b,ca,b,ca,b,c jsou po dvou různé. Vynásobením rovnic (1), (2), (3) dostaneme
    a2b2c2(a−b)(b−c)(c−a)=abc(a−b)(b−c)(c−a).a^2b^2c^2(a-b)(b-c)(c-a) = abc(a-b)(b-c)(c-a).a2b2c2(a−b)(b−c)(c−a)=abc(a−b)(b−c)(c−a).
    Jelikož jsou proměnné různé a nenulové, můžeme dělit výrazem abc(a−b)(b−c)(c−a)abc(a-b)(b-c)(c-a)abc(a−b)(b−c)(c−a) a dostaneme abc=1abc=1abc=1. To použijeme na úpravu rovnic (1), (2), (3) tak, že je postupně vynásobíme ccc, aaa, bbb:
    (b−c)=c2(c−a),(c−a)=a2(a−b),(a−b)=b2(b−c).\begin{align*} (b-c) &= c^2(c-a), \\ (c-a) &= a^2(a-b), \\ (a-b) &= b^2(b-c). \end{align*}(b−c)(c−a)(a−b)​=c2(c−a),=a2(a−b),=b2(b−c).​
    To už povede ke sporu: Soustava je cyklická, takže stačí vyřešit a=max⁡{a,b,c}a=\max\{a,b,c\}a=max{a,b,c}. Potom c−a<0c-a<0c−a<0, takže z první rovnice b−c<0b-c<0b−c<0, takže z poslední rovnice a−b<0a-b<0a−b<0, spor.

Shrnutím všech případů dostáváme, že jedinými řešeními jsou trojice (t,t,t)(t,t,t)(t,t,t) pro libovolné reálné číslo ttt.

Komentáře

Obsah

  • 1Úvod
  • 2Teorie
  • 2.1Odčítání rovnic
  • 2.2Sčítání rovnic
  • 2.3Využití uspořádání
  • 3Co si zapamatovat
  • 3.1Techniky řešení soustav
  • 3.2Obecně užitečné poznatky
  • 4Další úlohy
  • Komentáře
MathComps LogoMathComps

Dlouhodobou vizí projektu je vytvořit platformu pro začínající i pokročilé řešitele matematických soutěží, jejich tutory a všechny příznivce.

Navigace

  • Úlohy
  • Materiály
  • Rozcestník

Projekt

  • O projektu
  • Sponzoři

© 2026 MathComps•Patrik Bak•Soukromí a podmínky

MathComps LogoMathComps
ÚlohyMateriályRozcestníkNovinky
Přihlásit se